Turistický magazín

TURISTIKA PRO ZDRAVÍ A DOBROU POHODU

Děčínsko

Autor článku:

Martin Zíka

Martin Zíka

PROFIL

O ČEM PÍŠE:

ROZHLEDNA NA STUDENCI

Vrch Studenec - 737 m n. m.

Přírodní rezervace Studený vrch

Rozhledna s omezeným výhledem - volně přístupná

Naučná stezka Okolím Studence

Lokalita: Lužické hory (Děčínsko)

ROZHLEDNA NA STUDENCI

Vrch Studenec - 737 m n. m. • Přírodní rezervace Studený vrch • Rozhledna s omezeným výhledem - volně přístupná • Naučná stezka Okolím Studence • Lokalita: Lužické hory (Děčínsko)

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji
Turistický festival TURFEST.CZ 2024

Country festival Ronovské noty
Depandance Bušeranda Janov
160 let rozhledny Děčínský Sněžník - výroční pochod
Turistická informační centra Ústeckého kraje

AKTUALIZACE: 1.2.2024

Publikováno: 06.5.2019

Rozhledna - vyhlídka

Rubrika: Rozhledna - vyhlídka

Region: Děčínsko • Destinace: Lužické hory

STUDENEC - VRCHOL NA HRANICI LUŽICKÝCH HOR A LABSKÝCH PÍSKOVCŮ

K rozhledně na Studenci je nejlépe vyrazit v době, kdy příroda spí.

Kdy navštívit nejzápadnější dominantu Lužických hor, která se zove Studenec? Toť otázka. Záleží na tom, jaké máte preference. Pokud vás zajímá rozhledna, pak je určitě vhodný ten čas, kdy stromoví shodí zelený háv. Pokud ale dáváte přednost přírodozpytnému bádání, pak je zase zajímavá doba, kdy svoje poklady odhaluje přírodní rezervace „Studený vrch“.

Rozhledna na Studenci - Lužické hory

Foto: Martin Zíka

Aktuální snímek výhledu z rozhledny směrem na Lužické hory byl pořízen v říjnu 2019.

Co se týče nadmořské výšky, tak se svými 737 m n. m. patří Studenec mezi favority Lužických hor. Je výrazným hraničním vrcholem mezi dvěma výrazně odlišnými krajinami, neboť na jeho západním úbočí již začíná geologicky starší oblast Labských pískovců. Skrz ně si asi tak před třiceti miliony lety (plus minus nějaký rok) prorazila cestu láva. Tak se dostal na zemský povrch čedič, základní stavební materiál i tohoto kopce. Ostatně, když je řeč o stavebním materiálu, ten velmi rádi využívali i lidé, což je patrno dle lomu na sousedním Zlatém vrchu (též stojí za návštěvu).

ABY KOPEC STUDENEC ZŮSTAL STÁT

Z dnešního hlediska by se Studenec asi také náramně hodil pro kamenolom a postupně by možná zmizel z české krajiny po způsobu mnoha jiných kopců. Nicméně, jak uvádí Jiří Kühn na svém webu luzicke-hory.cz: „V devatenáctém století patřil Studenec do rozsáhlého panství Kinských. Kníže Ferdinand Kinský považoval kopec za natolik důležitý, že jej někdy kolem roku 1850 nechal do map zanést jako Ferdinandův kámen." Pak nechal na jeho vrcholu postavit první rozhlednu a výletní hostinec. Prales na svazích „svého kopce“ kázal zachovat a chránit.

PŘÍBĚH ROZHLEDNY NA STUDENCI - KINSKÝ BY TO CHTĚL ASI JINAK

Jak už bylo zmíněno, rozhledna na Studenci je zajímavější spíše svým napínavým příběhem, než výhledy, které poskytuje. Tedy i ty výhledy by byly jistě unikátní, pokud by ovšem rozhledna byla tak o čtyři metry vyšší a umožnila by vidět dál, než do korun nejbližších stromů (proč tomu tak je vysvětluje článek pod odkazem níže). 17 metrů vysoká rozhledna, kterou na vrcholu Studence najdete dnes, byla postavena z iniciativy děčínského Horského spolku pro České Švýcarsko v roce 1888. Od svého zprovoznění byla velice navštěvovaná. V poválečných letech však zůstala bez údržby a kvůli zchátralosti šla málem do šrotu. Naštěstí kvůli unikátní konstrukci se stala roku 1997 kulturní technickou památkou, což vedlo k její záchraně. Po dlouhých peripetiích se rozhlednu podařilo opravit do původní podoby a znovu zpřístupnit roku 2009. Jenže za dlouhá léta stromy vůkol vyhlídkovou plošinu přerostly do výšky. Selský rozum by kázal tuto vyhlídkovou stavbu zrekonstruovat tak, aby z ní bylo vidět (tzn. o kousek vyšší), což se v důsledku střetu mnoha zájmů mezi památkáři, ochranáři a vlastníky bohužel nestalo. Každopádně z hlediska rozvoje cestovního ruchu volá situace po nápravě. Pro úplnost je třeba dodat, že výletní hostinec, který u rozhledny kdysi stál, dnes připomínají už jen zbytky kamenných základů.

PRŮZKUM V BYLINNÉM PATŘE A JEHO OKOLÍ

Když se dostatečně vykocháte nevýhledy, můžete zaměřit svou pozornost na nejbližší okolí pod rozhlednou. Celý vrch Studence je totiž vyhlášen přírodní rezervací „Studený vrch“. Prales na jižním svahu byl chráněn již od roku 1906 - majitel kníže Ferdinand Kinský zřejmě uvažoval Studenec využívat spíše turisticky. Svahy jsou z větší části zalesněny původními bučinami, na jižní straně je též rozsáhlé čedičové suťoviště - útočiště vzácných druhů mechorostů. Rostou zde chráněné byliny, zájem botaniků budí zejména výskyt měsíčnice vytrvalé, lilie zlatohlávku a kyčelnice cibulkonosné. Kytičky baští kamzíci zde vysazení na začátku 20. století. Zdá se, že jim chutná, a tak můžete tyto rohaté přivandrovalce z Alp spatřit na Studenci i dnes. Pod listovím lze údajně narazit na chráněné, či spíše místně neobvyklé hmyzáky.

MEZINÁRODNÍ TURISTICKOU TRASOU E3

Z turistického hlediska nutno zmínit, že na vrchol Studence vede odbočka červeně značené turistické evropské dálkové trasy E3 (ze Španělska do Bulharska celkem 6950 km). Protože nepředpokládám, že pro výlet na Studenec zvolíte trasu z Cádizu, poradím vám daleko pohodlnější variantu. Využijte pravidelnou autobusovou linku z Děčína do Varnsdorfu, přičemž mezi Českou Kamenicí a Chřibskou vystupte na zastávce Čeká Kamenice, Líska horní. Odtud se vydejte neznačenou lesní silničkou šikmo do vrchu. Zhruba po půl kilometru narazíte na červeně značenou turistickou trasu, po které se dáte doprava a dojdete k rozcestníku u Zlatého vrchu. Ten vás spolehlivě navede k cíli.

TIP NA VÝLET S PŘÍJEMNÝM KONCEM

Až půjdete ke Studenci, všimněte si, že kousek půjdete souběžně s modrou turistickou trasou (i tuto trasu vyznačili značkaři Klubu českých turistů). Po prohlídce vrcholu se na ní vraťte a budete-li mít dostatečnou časovou rezervu, vydejte se směrem na Českou Kamenici. Čeká vás cca moc pěkná procházka (cca 7 km) přes Lísku, Bratrské oltáře a parádní vyhlídku Jehla nad Českou Kamenicí. V městečku se můžete rozhodnout, zda si závěr výletu zpříjemníte v některé z místních kaváren (doporučuji tu u autobusového nádraží) nebo v místním minipivovaru. Co mne se týče, já vždy dávám přednost třináctistupňovému Kamenickému pokladu, kterýžto považuji za nejpodařenější pivo v celém širém regionu.

Fotografie k článku:

Rozhledna na Studenci - Lužické hory

Foto: Martin Zíka

Aktuální snímek výhledu z rozhledny směrem na Lužické hory byl pořízen v říjnu 2019.

Suťové pole na Studenci - Lužické hory

Foto: Martin Zíka

Suťová pole na jižním úbočí Studence jsou největší v Lužických horách. Právě na nich můžete při troše štěstí spatřit kamzíky, kteří zde byli vysazení na počátku dvacátého století.

Studenec v Lužických horách

Foto: Martin Zíka

Studenec od Chřibského vrchu. Za ním vykukuje Růžovský vrch a na horizontu stolová hora Zchirnstein v Saském Švýcarsku.

Studenec a Zlatý vrch

Foto: Martin Zíka

Pohled na Studenec (vlevo) z naučné stezky „Okolím Studence“. Vrcholek vpravo je národní přírodní památka Zlatý vrch.

Studenec v Lužických horách a obec Líska

Foto: Martin Zíka

Na jižním svahu Studence je patrné velké suťoviště. Pod sedýlkem se nachází obec Líska - Mekka chalupářů.

Přírodní rezervace Studený vrch

Foto: Martin Zíka

Jeden z informačních panelů přírodní rezervace Studený vrch. Pokud jste zdatní turisté, můžete zkusit obejít celou naučnou stezku Okolím Studence. Je velmi zajímavá.

Rozhledna na Studenci - Lužické hory

Foto: Martin Zíka

Rozhledna na Studenci byla po rekonstrukci zpřístupněna v roce 2009. Kulturní památku se podařilo zachovat v původní podobě...


Dostupnost po značených trasách:

Pod vrcholem Studence vede mezinárodní červená turistická trasa E3 v tomto úseku z Jetřichovic do Jedlové žst. K vrcholu vede červená odbočka.


Sedlem mezi vrchy Studenec a Javorek prochází modrá trasa z České Kamenice do Chřibské. Přímo ze sedla vede k vrcholu Studence červená odbočka.


K rozhledně na vrcholu vede odbočka z velké okružní naučné stezky „Okolím Studence“.


Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.

Související odkazy:

MAPAK TÉMATU
KOMENTUJ

Komentáře k článku:

Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:

Komentováno: 08.05.2019

Ne, úplně rozumím slovům autora. Pokud dá selský rozum dohromady, tak jistě pochopí, že kulturní památka, o kterou se aktivně zúčastnil KČT, dostala povolení pouhé rekonstrukce!!! To znamená, že nebylo možné zvyšování stavby. Moc prosím nešiřte nepravosti. Byli jsme a stále jsme přešťastní, že se obnova unikátní kovové rozhledny podařilo. Jest otázkou, jak zapůsobit na CHKO Lužické hory a LESY ČR, aby laskavě provedli ošetření přerostlých korun kdysi pouze náletových stromů. To na vysvětlení.

Komentováno: 08.10.2019

Pardon, dovolil jsem si jen poznamenat, že rozhledna na jednom z nejvýznamnějších vrcholů Ústeckého kraje a Lužických hor by si zasloužila ošetřit tak, aby s z ní byl dobrý výhled. Pokud ochránci přírody nedovolí zasáhnout do porostu, pak nezbývá než zvýšit rozhlednu, lze-li to. Právě nejkrásnější pasáže Lužických hor nejsou ve vegetačním období nyní vidět vůbec. Což nezpochybňuje zásluhy všech, kdo se zasloužili o obnovu této rozhledny. Autor

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji
Turistický festival TURFEST.CZ 2024

Country festival Ronovské noty
Depandance Bušeranda Janov
160 let rozhledny Děčínský Sněžník - výroční pochod
Turistická informační centra Ústeckého kraje



DALŠÍ ČLÁNKY Z REGIONU: LUŽICKÉ HORY


MINIKEMP ROSALKA

KOMFORTNÍ ZÁZEMÍ PRO REKREACI NA STARÉ OLEŠCE V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Malý kemp pensionu Rosalka poskytne vašemu táboření vše potřebné. K dispozici je přípojka na elektřinu, vodu, odpady, wifi, aj. V blízkosti kempu je velký rekreační rybník, restaurace, turistické trasy...

NAVŠTÍVIT >>
Minikemp Rosalka - Stará Oleška

CHALUPA MÁJA V JANOVĚ

UŽIJTE SI PARÁDNÍ DOVOLENOU S RODINOU NEBO PARTOU PŘÁTEL

Pronajměte si roubenku v srdci Českého Švýcarska - s terasou, bazénem, společenskou místností, vybavenou kuchyňkou...

NAVŠTÍVIT >>
Chalupa Mája - Janov u Hřenska

PARTNEŘI TURISTICKÉHO MAGAZÍNU: