Turistický magazín

PRŮVODCE TURISTŮ NEJEN ÚSTECKÝM KRAJEM

Ústecko

Autor článku:

Karel Punčochář

Karel Punčochář

PROFIL

O ČEM PÍŠE:

SKALNÍ HŘIB U MAGNETOVCE

Vrch Magnetovec u Velkého Března 521 m n. m.

Přírodní památka Skalní hřib

Unikátní přírodní útvar

Destinace: České středohoří

SKALNÍ HŘIB U MAGNETOVCE

Vrch Magnetovec u Velkého Března 521 m n. m. • Přírodní památka Skalní hřib • Unikátní přírodní útvar • Destinace: České středohoří

NAŠE TIPY:

Starý vechtr ZOO Ústí nad Labem Zubrnický motoráček Zoopark Chomutov Ubytování Goliáš - Krásná Lípa

Publikováno: 06.3.2020

AKTUALIZACE: 4.6.2020

Klub českých turistůPřírodní zajímavost

Rubrika: Reportáž z akce / Přírodní zajímavost

Region: Ústecko • Destinace: České středohoří

NENÍ HŘIB JAKO HŘIB

Natož skalní v Českém Středohoří

Skalní hřib je geomorfologický tvar, vytvořený nejčastěji selektivní erozí nestejně odolných vrstev hornin ve skalních věžích. Vyšší odolnější vrstvy lépe odolávají mrazovému či termickému zvětrávání. Tyto útvary nejsnáze vznikají v pískovcových skalách, ale najdeme je i v odolnějších horninách, žule, čediči a dalších.

Odbor KČT Loko Ústí n. L. stoupá ke kostelu v Homoli u Panny.

Foto: Karel Punčochář

Náš výlet začal v obci Homole u Panny, než vyjdeme na trasu, podíváme se ke kostelu sv. Pia V.

JAK JSME ŠLI V BŘEZNU NA HŘIBY

Jako výchozí místo jsme zvolili obec Homole u Panny, kam nás dovezl z Ústí za necelou půlhodinu autobus DÚK linky 451.

NĚCO O HISTORII HOMOLE U PANNY

Název vesnice je odvozen z obecného jména homyla, které vzniklo přesunem hlásek ze slova mohyla ve významu kopec nebo hromada kamení. Původně se vesnice jmenovala Hřibojedy, ale v šestnáctém století její část koupil Jindřich Abrahám ze Salhausenu od Melchiora Homuleho. Od té doby se objevuje také německý název Hummel. Obec Homole u Panny byla v majetku litoměřické kapituly, dále německých rytířů a několika šlechtických rodů. Výraznou dominantou je kostel sv. Pia V. stojící na skalnaté vyvýšenině nad návsí uprostřed obce.

SLAVNÝ RODÁK - TÉMA K VÝLETU

V Homoli se narodil prof. Josef Emanuel Hibsch, geolog a jeden z nejvýznamnějších evropských vulkanologů specializující se zejména na oblast Českého středohoří, které kompletně zmapoval. Působil jako profesor na Zemědělské akademii v Děčíně. Zasadil se o záchranu geologicky unikátních lokalit, jako jsou Panská skála, Vrkoč či Komorní hůrka, které jsou chráněné jako národní přírodní památky. V roce 2002 bylo v obci u příležitosti jeho 150. výročí narození otevřeno mineralogické muzeum.

JDEME ZA SKALNÍM HŘIBEM

Po společném fotografování u pomníku J. E. Hibsche jsme se vydali na cestu. Po zkušenostech z posledních výletů, kdy na cestách vládlo bláto, jsme raději zvolili pro první úsek málo frekventovanou silnici do Suletic. Po necelých 200 metrech od vstupu do obce jsme odbočili vpravo na zpevněnou cestu stoupající vzhůru k rozcestí Fráž se zelenou značkou přicházející zprava od Sokolího hřebene. Po pravé straně poblíž rozcestí jsme minuli nedávno opravený Frážský kříž. Pár metrů od rozcestí nás přivítal útulný turistický přístřešek, kde jsme se občerstvili. Po načerpání sil jsme přešli na zeleně značený jednosměrný okruh k Magnetovci a Skalnímu hřibu. Celý okruh měří 4,5 km a je poměrně členitý.

SKALNÍ HŘIB NA MAGNETOVCI

Skalní hřib na Magnetovci je součástí stejnojmenné přírodní rezervace. Zvláštní tvar skalního hřibu byl vytvořen takzvaným selektivním zvětráváním. Skála je zde tvořena dvěma lávovými proudy. Spodní proud má menší hustotu, a proto zvětrává rychleji, horní proud má vyšší hustotu, a proto zvětrávání odolává lépe. Rozdílná rychlost zvětrávání obou částí skály vedla k vytvoření této přírodní „sochy“. Jméno Magnetovec není náhodné. Mnoho hornin Českého středohoří má vysoký obsah minerálu magnetitu, který způsobuje odchylky u magnetického kompasu.

Po návratu na rozcestí Fráž jsme přešli na zeleně značenou stezku klesající po dlouhých zákrutech stále níž a níž rozsáhlým masivem Magnetovce do Velkého Března. Přibližně v polovině klesání se nachází po levé straně cesty terénní zbytky hradu Velké Březno, kterému se také říká Pustý zámek. Z hradu se nedochovalo žádné zdivo, jen zářez mohutné úvozové cesty.

V cíli ve Velkém Březně jsme měli v nohách 12 kilometrů a do Ústí se vraceli s příjemným pocitem ze zajímavě prožitého výletu.

Fotografie k článku:

Odbor KČT Loko Ústí n. L. stoupá ke kostelu v Homoli u Panny. Společná fotografie odboru KČT Loko Ústí n. L. VT u pomníku J. E. Hibsche. Odbor KČT Loko Ústí jde po silnici z Homole do Suletic. Vyhlídka nad Suleticemi na Ústí a Krušné hory. Výhled z cesty nad Suleticemi na České středohoří od Kukly po Vysoký Ostrý. Kaplička při cestě ze Suletic k rozcestí Fráž. Frážský kříž u rozcestí k Magnetovci. Turistický přístřešek u rozcestí Fráž. Stoupáme k vrcholu Magnetovce. Odbor KČT Loko Ústí na vrcholu Magnetovce. Přírodní památka Magnetovec - skalní hřib. Rozcestí na Fráži. Zelená turistická trasa z Fráže do Velkého Března. Vedoucí výletu Ivana s kolegy Standou a Vláďou.

Související odkazy:

MAPAODBOR KČT
KOMENTUJ

Komentáře k článku:

Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:

Komentováno: 06.03.2020

Díky za popis trasy, jak se trochu oteplí, vydám se na hřiby! Martin

NAŠE TIPY:

Starý vechtr ZOO Ústí nad Labem Zubrnický motoráček Zoopark Chomutov Ubytování Goliáš - Krásná Lípa

PARTNEŘI TURISTICKÉHO MAGAZÍNU: