Turistický magazín

TURISTIKA PRO ZDRAVÍ A DOBROU POHODU

Šluknovsko

Autor článku:

Martin Zíka

Martin Zíka

PROFIL

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji
Turistický festival TURFEST.CZ 2024

Country festival Ronovské noty
Depandance Bušeranda Janov
160 let rozhledny Děčínský Sněžník - výroční pochod
Turistická informační centra Ústeckého kraje

AKTUALIZACE: 11.1.2019

Publikováno: 11.01.2019

Fauna (živočichové)

Rubrika: Fauna (živočichové)

Region: Šluknovsko • Destinace: mimo destinaci

LABUTĚ NA DĚČÍNSKU

Nekrmte v zimě ptáky čerstvým pečivem

Labutě jsou mezi kachnovitou čeledí největší ozdobou vodních hladin. Jejich ladné pohyby vždy potěší oko diváka. Rádi je pozorujeme zejména na jaře, když labutí rodinky šmejdí rákosím i s mláďaty. Dnes je ochraňujeme, ale v minulosti to kvůli lidem neměli tito ptáci jednoduché. A to bychom si měli pamatovat.

Labutě a kachny na Zámeckém rybníku v Děčíně

Foto: Martin Zíka

V zimě, když rybníky zamrznou, stahuje se vodní ptactvo včetně labutí do míst, kde mohou dostat od lidí příkrm. Jako tady na Zámeckém rybníku v Děčíně.

Než jsem se začal zajímat o labutě více, ani mne nenapadlo, že tihle krásní tvorové byli před půl stoletím v Evropě na pokraji vyhubení. Mohli za to lovci a sběrači vajec, poté také radikální změny v zemědělském hospodaření. V dobách nejhorších našly labutě naštěstí azyl v liduprázdných močálech severovýchodní Evropy. Když lidem došlo, co provedli, začala se situace pomalu napravovat.

LABUTĚ JAKO RARITA

Za návrat labutí do Čech mohla vlastně jejich krása. Majitelé zámeckých parků a obor si rádi labutě vysazovali na své rybníky jako okrasnou raritu. Teprve po druhé světové válce se labutě opět začaly pomalu a opatrně šířit do volné přírody. Uvádí se, že v sedmdesátých letech minulého století hnízdilo u nás necelých šest desítek párů. Dnes už jich je kolem sedmi set.

V ČESKU ŽIJÍ TŘI DRUHY LABUTÍ

Pomineme-li chovy v zoologických zahradách, přirozeně žijí v Česku tři druhy labutí: labuť malá, labuť velká a labuť zpěvná. Nejznámější z nich je labuť velká (latinsky Cygnus olor). Jak název napovídá, patří mezi naše největší ptáky s rozpětím křídel až 230 cm. Poznáme ji podle toho, že má černý výstupek nad zobákem. Přestože je to velký a docela těžký pták (o váze prý až 20 kg), je to dobrý letec. Na svých tažných trasách dokáže létat velmi vysoko. Naměřený výškový rekord labutě v letu činí 8 800 metrů!

NA JAŘE SE VYHÝBEJTE LABUTÍM HNÍZDIŠTÍM

Naše labutě jsou celé bílé, ale jinde ve světě se vyskytují černé nebo i černobílé druhy. Vězte, že je pravda, když se o labutích říká, že jsou v párech sobě věrné a vytvářejí vztahy na celý život, tedy na celé čtvrt století. Labutě se totiž normálně dožívají něco málo přes třicet let a pohlavně dospívají ve čtyřech letech. Potom, když se partneři najdou, založí rodinu a na jaře společně vyvádějí neposedná, šedým prachovým peřím ochmýřená mláďata. V očekávání rodinky bývá táta labuťák trochu nesvůj (to je asi normální). Kdybyste se náhodou nachomýtli blízko hnízda, tak se nedivte, že na vás začne syčet a je připraven vás pěkně proplesknout křídly. Takže je asi lepší krotit zvědavost a jít mu z cesty.

PO VYVEDENÍ MLADÝCH SE LABUTĚ HOUFUJÍ

Jakmile skončí doba hnízdění, slétávají se labutě znovu do hejn. Asi proto, aby se pochlubily ostatním svými ratolestmi a podělily se o radosti a strasti života. A také, jak každý tažný pták určitě potvrdí, když se ho zeptáte, v hejnu se to lépe táhne. Pozorovat labutě je někdy velká zábava. Chce-li tento opeřený hydroplán vzlétnout, rozebíhá se za pomoci svého hbitého podvozku po hladině a mohutně mává křídly... a pak už to sviští.

NEKRMTE PTÁKY ČERSTVÝM PEČIVEM

V zimě se labutě stěhují někam na mírně tekoucí vody, zpravidla k městům, kde spolu s divokými kachnami čekají na „něco do zobáku“ od lidí. Nepohrdnou pečivem, ale vy, co rádi chodíte v zimě ptáky krmit, byste měli vědět, že by to mělo být pečivo alespoň dva dny staré a trochu namočené. Čerstvé rohlíky totiž kachnám i labutím mohou způsobit zažívací nepříjemnosti, tvrdé kousky chleba jim zase mohou rozdrásat trávicí trubici. A to uznejte, že s takhle dlouhým krkem to pak rozhodně není sranda.

V ZIMĚ MŮŽETE PODÁVAT ZVLÁŠTNÍ MENI

Jestli jste trochu obětaví a chcete labutím v zimních měsících připravit vitamínovou šmakuládu, tak jim nastrouhejte krmnou řepu a smíchejte ji se šrotem. Nebo také můžete přímo na led servírovat pomačkané vařené brambory ve slupce taktéž míchané se šrotem. To vás pak labutě možná i vezmou do rodiny. Jinak přes léto si o tato krásná bílá stvoření nedělejte starosti. Dávají totiž přednost raw stravě, takže se živí vodními a příbřežními rostlinami, občas sezobnou slimáka či hmyzáka, a když se zadaří, padne do labutího žaludku i malá rybka.

FAUNA ŠLUKNOVSKA JE O LABUTĚ BOHATŠÍ

S oblibou říkávám, že od dob, kdy obyvatelé Šluknovského výběžku rezignovali na rostlinnou zemědělskou výrobu, je to tady úplná selská safari. Při turistice zdejším krajem potkáte na pastvinách stáda skotu, ovcí, koz a koní, občas vyplašíte prasata či nějakou jinou lesní zvěř a v ohradách můžete dokonce vidět oslíky, lamy a velbloudy... Tak jsem rád, že celou zdejší faunu obohacují i ty krásné labutě, které se vrátily na naše rybníky a dokonce tu vyvádějí mladé. To se asi příroda už opravdu zase dává trochu do pořádku.

Fotografie k článku:

Labutě a kachny na Zámeckém rybníku v Děčíně

Foto: Martin Zíka

V zimě, když rybníky zamrznou, stahuje se vodní ptactvo včetně labutí do míst, kde mohou dostat od lidí příkrm. Jako tady na Zámeckém rybníku v Děčíně.

Labutí rodinka na rybníku Hraničář u Šluknova

Foto: Martin Zíka

Labutě si stavějí hnízdo z proutí a rákosu na březích vodních ploch nebo v rákosovém porostu větších rybníků. Z pěti až sedmi vajec se asi za 35 dní líhnou plovoucí „chomáčky“, které se hned samy shánějí po potravě.

Labuť s mladými.

Foto: Martin Zíka

Mláďata labutí se svých rodičů drží déle než půl roku. Ke konci podzimu se ale už o sebe musí postarat sama. Tady se urodilo.

Labutí rodinka u Olešského rybníka.

Foto: Martin Zíka

Mladé labutě s rodiči na pastvě u Olešského rybníka. Tato lokalita je vodním ptactvem velmi oblíbená a zvířata jsou na lidi zvyklá, takže je možné se k nim ohleduplně přiblížit s fotoaparátem.

Labuť velká pečuje o své peří.

Foto: Martin Zíka

Udává se, že dospělá labuť velká má na sobě zhruba 25 000 per, z nichž více než 80% je na hlavě a krku. To dá práci všechno řádně promastit. Mladá okukuje, jak se to dělá, a kačena se opičí.

Labuť u Zámeckého rybníka v Lipové

Foto: Martin Zíka

Na některých místech slouží kroužkované labutě jako atrakce pro turisty a živý inventář. Takto mi jedna fešanda pózovala u Zámeckého rybníka v Lipové na Šluknovsku.

Labuťák v Lipové - švihák lázeňský

Foto: Martin Zíka

Labutí samci se umí kvůli ženským pěkně naparovat. Jejich partnerky si toho umí vážit po celý život.


Související odkazy:

ODBOR KČT
KOMENTUJ

Komentáře k článku:

Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:

Komentováno: 27.07.2019

Vážený pane, tento váš članek bych chtěl co nejdříve opravit. Jmenuji se Miroslav Půlpán a v současné době vykonávám koordinatora pro výskyt labuti velkých (CYGNUS OLOR) pro okr.Děčín. Mobil 774317744 Děkuji za brzké zavolání.

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji
Turistický festival TURFEST.CZ 2024

Country festival Ronovské noty
Depandance Bušeranda Janov
160 let rozhledny Děčínský Sněžník - výroční pochod
Turistická informační centra Ústeckého kraje



MINIKEMP ROSALKA

KOMFORTNÍ ZÁZEMÍ PRO REKREACI NA STARÉ OLEŠCE V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Malý kemp pensionu Rosalka poskytne vašemu táboření vše potřebné. K dispozici je přípojka na elektřinu, vodu, odpady, wifi, aj. V blízkosti kempu je velký rekreační rybník, restaurace, turistické trasy...

NAVŠTÍVIT >>
Minikemp Rosalka - Stará Oleška

CHALUPA MÁJA V JANOVĚ

UŽIJTE SI PARÁDNÍ DOVOLENOU S RODINOU NEBO PARTOU PŘÁTEL

Pronajměte si roubenku v srdci Českého Švýcarska - s terasou, bazénem, společenskou místností, vybavenou kuchyňkou...

NAVŠTÍVIT >>
Chalupa Mája - Janov u Hřenska

PARTNEŘI TURISTICKÉHO MAGAZÍNU: