KŘÍŽOVÁ CESTA RUMBURK

Sakrální památka na Strážném vrchu (421 m n. m.)

Kaple Stětí sv. Jana Křtitele

Poutní místo - Mariánská poutní trasa

14. výklenkových kaplí s výjevy z terakoty

Křížová cesta vysvěcena r. 1900

Přístup: modrá turistická trasa

Lokalita Rumburk

Destinace: České nizozemí

KŘÍŽOVÁ CESTA RUMBURK

Sakrální památka na Strážném vrchu (421 m n. m.) • Kaple Stětí sv. Jana Křtitele • Poutní místo - Mariánská poutní trasa • 14. výklenkových kaplí s výjevy z terakoty • Křížová cesta vysvěcena r. 1900 • Přístup: modrá turistická trasa • Lokalita Rumburk • Destinace: České nizozemí

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji

160 let rozhledny Děčínský Sněžník - výroční pochod

Turistická informační centra Ústeckého kraje

AKTUALIZACE: 11.1.2024

Publikováno: 04.11.2022

Rubrika: Sakrální památka

Region: Šluknovsko • Destinace: České nizozemí

KŘÍŽOVÁ CESTA V RUMBURKU

aneb jak neradno je rouhati se na posvátné pastvině Boží.

V Českém nizozemí se nachází celkem čtrnáct křížových cest, ale málokterá z nich měla tak dramatický osud jako ta v Rumburku. Inu, cesty páně jsou nevyzpytatelné. Tak se pojďme podívat na Strážný vrch v jakém stavu se nachází jediná terakotová křížová cesta v tomto regionu. Z Lužického náměstí v Rumburku je to pouhý jeden kilometr po modré turistické trase.

Křížová cesta - Strážný vrch - Rumburk (České nizozemí)

Foto: Martin Zíka

Ke křížové cestě v Rumburku trefíte snadno. Dovede vás sem modrá turistická značka.

Po výstupu na Strážný vrch, kterému se kdysi dávno říkalo Hutweide (pastvina) či Johannisberg, staneme před kostelíkem Stětí svatého Jana Křtitele. Tento nepříliš výrazný kopeček měl pro místní obyvatele posvátný význam odedávna. Proto si na něm postavili poutní kapli. Jenže v době reforem Josefa II. byla kaple odsvěcena a kostelík byl přestavěn na větrný mlýn. Toto zneuctění posvátného místa nízkými komerčními zájmy nezůstalo bez následků. Mlýnu se nedařilo, časté poryvy prudkého větru lámaly lopatky větrného kola a docházelo zde i k neštěstím. Jeden z mlynářských tovaryšů spáchal sebevraždu, jiného zase zachytily lopatky mlýna.

RUMBURŠTÍ NAKONEC DOSTALI ROZUM

Místo toho, aby se lidé nad tím zamysleli, zřídili v objektu zkrachovalého mlýna kořalečnu a nálevnu, kde se odehrávaly pijatyky a všelijaké orgie a neřesti. Scházela se zde spodina města, což nedělalo dobrotu. Místo dříve zasvěcené modlitbám sloužilo pravému opaku. Jeden z měšťanů proto kořalečnu vykoupil a na místě nechal opět postavit kostelík sloužící od roku 1845 pobožnostem. Půl století na to nechal děkan Anton Ulbrich z Rumburku vybudovat kolem kostelíka 14 zastavení křížové cesty, která můžeme obdivovat dodnes.

KŘÍŽOVÁ CESTA STOJÍ V RUMBURKU OD ROKU 1900

Křížovou cestu požehnal 1. července 1900 představený kapucínského kláštera v Rumburku P. Hilarius Pokorný. O rok později byl do zdi kaple Stětí svatého Jana Křtitele vsazen reliéf Krista v Getsemanské zahradě. Nakonec roku 1908 bylo doprostřed areálu křížové cesty umístěno sousoší „Ukřižování“ (u paty ukřižovaného Krista klečí Máří Magdalena). Sousoší stávalo původně přímo ve městě před městským chudobincem, ten však musel ustoupit stavbě gymnázia.

PO VEŘÍCÍCH PUTOVALI NA STRÁŽNÝ VRCH POHRANIČNÍCI

Ke křížové cestě pak konalo nábožné poutě bohabojné obyvatelstvo města Rumburka (i okolí) dalšího půl století. Pak přišla další rána. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 se v kapli usadila pohraniční stráž, která si zde zřídila hlásku. Vojenská správa kapli samozřejmě neprospěla a zanedlouho se uvažovalo o její celkové demolici. Té zabránila, opět řekněme, ruka Boží. Kapli nad Rumburkem si roku 1959 pronajala na 99 let pravoslavná církev, která zde hospodaří do dnešních dní. Doba se změnila a kostelík s křížovou cestou je nyní chráněn jako kulturní památka České republiky.

KŘÍŽOVÉ CESTY JAKO UMĚLECKÉ GALERIE

Faktem je, že ke křížové cestě nad Rumburkem již zástupy věřících dávno neproudí. Místo žije hlavně díky tomu, že tudy prochází modrá turistická značka směrem na Filipov. Stejně jako ostatní křížové cesty v Českém nizozemí stala se i ta rumburská jakousi galerií v přírodě vystavující umělecká díla na společné téma, kterým je poslední Ježíšova cesta. A právě z tohoto pohledu je ta rumburská křížová cesta výjimečná. Do jejích výklenkových kaplí byly místo obvyklých obrazů vsazeny reliéfy z pálené hlíny (terakoty) opatřené původně barevným nátěrem. Tyto velmi zdařilé a originální plastiky vytvořil na zakázku Mayerův královský umělecký ústav v Mnichově.

V RUMBURKU JSOU KŘÍŽOVÉ CESTY DVĚ

Stojí za povšimnutí, že v Rumburku existují dvě křížové cesty. O první jsme hovořili dosud, tu druhou najdete v rumburské Loretě (prý nejsevernejší svého druhu v Evropě). Od turistického informačního centra na Lužickém náměstí jste u ní pěšky po žluté turistické trase za pět minut. Loretánská kaple stojí v areálu bývalého barokního kláštera (1690 - 1950) vedle kostela svatého Vavřince a je nejznámější a také pravděpodobně nejnavštěvovanější sakrální památkou Českého nizozemí. Cenná je zejména soška Černé Madony s dítětem z roku 1694 umístěná v kapli. V období půstu před příchodem Velikonoc se k ní i dnes vydávají věřící. Každoročně se na začátku září konají Loretánské slavnosti, což je dobrá příležitost k návštěvě a prohlídce obou rumburských křížových cest.

MARIÁNSKÁ POUTNÍ TRASA

Pokud byste měli zájem dozvědět se něco více o osudech ostatních křížových cest Českého nizozemí, můžete sI v rumburské Loretě prohlédnout též expozici církevního umění Šluknovska. To by vás konec konců mohlo inspirovat k absolvování Mariánské poutní cesty, která vede devadesát kilometrů souběžně s modrou turistickou trasou od Zeleného kříže pod Hrazeným až do Varnsdorfu. Většina křížových cest, jakož i mnoho dalších významných, ale i drobných sakrálních památek, se totiž na její trase nachází.