KOSTEL SVATÉ ANNY V JEDLCE (MALÁ VELEŇ)

Krásná sakrální stavba s velkou historickou hodnotou je přístupná turistům.

Jedlka je část obce Malá Veleň. Tato vesnice nedaleko Benešova nad Ploučnicí skrývá mimořádně zajímavou stavbu, kvůli které rozhodně stojí za to tuto obec navštívit. Mimo vlak či auto se do Jedlky můžete dostat i procházkou z Benešova nad Ploučnicí - buď nově vybudovanou stezkou " Havraní kameny", nebo údolím Ploučnice po cyklostezce. O samotný text článku jsme požádali osobu nejpovolanější - pana Jaroslava Dostála, kterému tímto děkuji a předávám slovo:

Foto: Jaroslav Dostál

Kostel Sv. Anny v Jedlce má velmi zajímavou a dlouhou historii. Podle pověsti stojí na místě pradávné pohanské svatyně.

V dobách dávno minulých stával v místech dnešního kostela starý pohanský hřbitov. Podle pověsti na něm rostla vysoká jedle s bílými šiškami, ke které se chodili věřící modlit. Postupně byl u jedle postaven kříž, později kaplička i dřevěný kostelík. Ten byl v roce 1234 povýšen na kostel farní. Jak čas ubíhal, měnil se počet věřících a vrchnost rozhodla, že se místo dřevěného kostela postaví v roce 1460 zděný gotický kostel. Tento kostel už se dochoval do dnešní doby. Jedná se o část, kde je umístěn oltář – presbytář. U kostela byla v roce 1485 postavena dřevěná fara, která byla ale v roce 1906 zbourána.

Jenže věřících bylo v obci mnoho, do kostela se při bohoslužbách nevešli. Proto již po 50 letech bylo rozhodnuto, že se k původnímu kostelíku postaví velká chrámová loď. Kostel v Jedlce dostal v roce 1511 s mohutnou křížovou gotickou klenbou.

Ke chrámové lodi patřila u západní stěny kostelní věž se zvony. K velké lítosti farníků však v roce 1711 přišla mohutná bouře se silný větrem, který věž zboural a povalil na střechu. Při tom se zničila nejen střecha, ale i severní strana kostela (směrem ke hřbitovu – gotická okna již nebyla obnovena) a tím se poničila také křížová klenba. Tu nebylo v lidských silách opravit, i když nějakou dobu bývala podepřená. Nakonec byla stržena a místo ní byl položen valivý trámový strop.

Po roce 1945 se kostel v Jedlce několik let využíval ke konání bohoslužeb, kterých ale ubývalo. Nikdo celý objekt neudržoval, neopravoval. Postupně byla rozbita všechna vitrážová okna. Opadala téměř všechna omítka venkovní, vnitřní byla poničená vlhkem. Byla poškozená střešní krytina, takže do kostela zatékala voda, čímž se zničily půdní prostory i strop chrámové lodi s nástěnnými obrazy. Nakonec z celého objektu bylo skladiště.

Jelikož se jednalo a jedná o chráněnou kulturní památku, unikl tento nejstarší gotický kostel v širokém okolí, své likvidaci. V 80. letech minulého století byly zlikvidovány a odstřeleny mnohé kostely v okolí – Valkeřice, Merboltice, Rychnov, Gottesberg u Verneřic...

V jedlckém kostele se vystřídali různí správci. Nakonec se v roce 2006 stal novým správcem Mgr. Marcel Hrubý ze Srbské Kamenice. Rozhodl, že se pokusí zařídit opravu kostela a dát mu původní podobu. V roce 2007 vzniká v obci Kulturně – historické sdružení, které se společně pokouší o obnovu. V létě tohoto roku se sešla skupina lidí, kteří začali práce na obnově tím, že kostel uklidili.

Kostel v Jedlce upoutá svými slunečními hodinami, které na věži postavil Benedikt Krolop v roce 1785. Protože podléhaly zubu času, opadávala z nich omítka a nebyl nikdo, kdo by je dokázal opravit, byly nakonec po celé desetiletí zabíleny. Po obnovení mají podobu takovou, jakou měly na počátku 20. století.

Oprava uvnitř objektu začala rekonstrukcí Fellérových varhan, pokračovala zhotovením nových vitrážových oken, novou střechou, opravou střešní krytiny, novou venkovní i vnitřní omítkou včetně vymalování až po vybudování odvzdušňovacích kanálů vně i uvnitř po celém obvodu kostela. Práce zde bylo mnoho, pomáhali farníci např. z Moravy, Německa – a to nejen finančně, ale mnozí i brigádnickou prací. A té opravdu nebylo málo.

Celá tato nákladná rekonstrukce, za jejíž provedení patří dík Mgr. Marceli Hrubému, si vyžádala částku kolem 12 mil. Kč.

Kostel byl v roce 2012 slavnostně otevřen a znovu vysvěcen biskupem litoměřickým, Mons. Janem Baxantem.

FELLÉROVY VARHANY

Původní staré varhany byly již rozbité, nepoužitelné. Proto bylo rozhodnuto postavit nové. Peněz však nebylo mnoho, proto se rozhodl místní učitel Mezer napsat veršovanou žádost také císaři Františku Josefu I. Ten nakonec prosbu vyslyšel a poslal na varhany částku 358 zlatých. Skvělý nový nástroj postavili bratří Fellérové z Libouchce v roce 1856. Jako poděkování za dar císaři je umístěná ve středu varhan replika císařské koruny a stylizovaný monogram F-J-A (Ferdinand - Josef - Anna).

V roce 1918 byly zabaveny cínové píšťaly z varhan pro vojenské účely. Trvalo celých 100 let, než byly varhany opraveny při rekonstrukci kostela a vysvěceny v roce 2009.

DRAMATICKÉ OSUDY JEDLCKÝCH ZVONŮ

Kostel měl původně tři zvony. Nejstarší z nich, z roku 1460, se dochoval do dnešní doby a je možné si jeho vyzvánění poslechnout. Další dva staré zvony byly zabaveny a roztaveny v roce 1917 pro válečné účely.
Po skončení války obyvatelé obce vybrali mezi sebou peníze a nechali odlít u zvonaře Herolda v Chomutově dva nové zvony, které byly v roce 1928 vysvěceny a zavěšeny do kostela. Jejich vyzvánění však netrvalo dlouho. Již v roce 1942 byly znovu sejmuty a roztaveny. Na žádost správce farnosti Mgr. Marcela Hrubého rozhodlo v březnu 2020 zastupitelstvo obce Malá Veleň vyhlásit veřejnou sbírku v obci na zhotovení nových zvonů.

V JEDLCKÉM KOSTELE BYDLÍ VZÁCNÍ NETOPÝŘI

Dřevěná konstrukce věže byla v minulých letech kompletně opravená, takže je možné vystoupat nejen do míst, které kdysi obýval ponocný, ale po starých schodech až ke zvonu do půdních prostor, kde již několik let sídlí kolonie vzácného druhu teplomilných netopýrů – vrápenec malý.

CO SKRÝVÁ KRYPTA

K zajímavostem patří i vybudovaná krypta, která je v prostoru pod oltářem a je zakrytá masivní betonovou deskou. Nechal si ji zhotovit tehdejší farář Johan Anton Vogel v roce 1760. V ní také odpočívá, zřejmě ještě s jeho nástupcem. Do hrobky byla rovněž přemístěna rakev hraběnky Kabeli, která je asi o 100 let starší.

ZAJÍMAVOSTI KOLEM JEDLKY

K zajímavým místům patří kamenolom v Soutěskách, kde se těží čedič (čedičové sloupky). Ten je ale z důvodů bezpečnosti nepřístupný. Na starý kamenolom však můžete narazit také v Jedlce. Stačí ze silnice ve směru na Benešov n. Pl. na konci obce odbočit vlevo do lesa. Zde se až do roku 1945 lámal kámen, ze kterého se zhotovovaly čedičové kostky. Najdete zde lomovou stěnu s přístupovou cestou, která je vyskládané na stěnách z kamenů i zbylé hromady kostek.

Na Wachbergu (dnes nepojmenovaný kopec na východní straně Malé Veleně) najdete v lesích množství zajímavých staveb – od jednoduchých zdí až po objekty připomínající základy domů. Nejsou to však pozůstatky žádných staveb, ale pouze dílo lidských rukou z poloviny 18. století. Tehdy majitel panství nechal vyčistit les od kamenů jako odměnu kronikáři, který zde bydlel a který velmi poutavě popisoval dějiny obce.

Na západ od obce se nachází Hadí vrch – kóta 301 m. K ní dojdete kolem místa, kde se těžilo uhlí a kde byl vybudovaný prostor pro otáčení povozů s vytěženým uhlím – Kohlstadt, dnes bez českého pojmenování. Na Hadím vrchu je několik skal, vypreparovaných sopouchů, se znatelnými čedičovými vykrystalizovanými sloupky. Z nejvyššího místa je nádherný výhled do údolí na obec. Na úpatí kopce pak nalezneme mohutná kamenná pole z čedičových kamenů, která nezarůstají žádnou vegetací a na kterých se v létě vyhřívá množství hadů a ještěrek. Pod skalami protéká malý potůček.

Na katastru obce najdeme další tři potoky (Heřmanovský, z Velké Veleně protékající středem obce a Tambušský). Projít jejich údolím k pramenům je značně obtížné, protože se zde vyskytují místa s vodopády, potok protéká roklinami a stržemi. V zimě je naopak nádherný pohled na vodopády zamrzlé.

KDY JE MOŽNÉ KOSTEL NAVŠTÍVIT

Pravidelná bohoslužba se koná vždy 1., 3. a 5. neděli v měsíci od 16.30 hod., většinou s doprovodem varhan.

Noc kostelů (12. 6. 2020), komentovaná prohlídka, varhanní koncert.

Koncert ke svátku sv. Anny, patronky kostela a obce. Svátek svaté Anny je slaven společně se svátkem svatého Jáchyma 26. července. K datu se váže pranostika: „Svatá Anna, chladna z rána“.

Vánoční nebo adventní koncert a zpívání vánočních koled.

Během turistického pochodu "Benešovská rokle" je kostel Sv. Anny otevřen, kdy si jej můžete prohlédnout a slouží jako kontrolní stanoviště pro 9, 16 a 20 km trasu.

MOŽNOST INDIVIDUÁLNÍ PROHLÍDKY JE KDYKOLI:
Kontakt: Jaroslav Dostál, tel.: +420 607 583 271
e-mail: mala-velen@seznam.cz