JAK JSME DOBYLI MONTE PIANO

Místo, kde se vysokohorská turistika konala se zbraní v ruce

Stolová hora Monte Piano (též Monte Piana) v italské části Alp známých jako Dolomity proslula zejména v období první světové války, kdy se stala dějištěm ostrých bojů mezi italskou a rakousko - uherskou armádou. Na této z dnešního pohledu strategicky bezvýznamné „hromadě kamení“ zahynulo mezi lety 1915 a 1917 na deset tisíc vojáků. Jak už to ve válkách často bývá, úplně zbytečně.

Foto: Karel Veselý

Jeden z kanonů z období první světové války dnes stojí na hoře Monte Piano v Dolomitech jako památník válečných událostí.

Do této části hor příslušející nyní do chráněného přírodního parku Tre Cime jsme se vypravili s děčínskou partou vysokohorských turistů v létě 2022. Dolomity, jakožto mé nejoblíbenější horské místo, jsem navštívil ve svých 77 letech poněkolikáté a doufám, že nikoli naposled. Nicméně výstup na kótu 2300 m n. m. mi dal docela zabrat, a to jsem měl s sebou jen malý batůžek s fotoaparátem. Jaké peklo museli zažívat rakouští a italští vojáci, když sem před sto lety museli vynosit mašinkvéry, minomety, kanóny a bedny s municí a svádět zde šarvátky v parném létě i v třeskutém mrazu.

O událostech, které se tu odehrály, se podrobněji rozepisovat nebudu. To za mne výtečně učinil Jan Pitálek ve svém článku Monte Piano - Historie a současnost na webu valka.cz, na který odkazuji níže. Chci vám ale ukázat pár fotografií z míst, kde se tato slavná válečná epizoda odehrávala a kde ještě dlouho budou patrné jizvy v přírodě způsobené člověkem. Třeba vás do bude inspirovat k tomu, abyste se sem také někdy podívali.

Fotografie k článku:

Foto: Karel Veselý

Jeden z kanonů z období první světové války dnes stojí na hoře Monte Piano v Dolomitech jako památník válečných událostí.

Foto: Karel Veselý

Na stolovou horu Monte Piano lze vystoupit ze čtyř různých směrů, ale ve všech případech vás potěší okouzlující scenérie Dolomit.

Pohled z hory Monte Piano na jezero Lago di Landro.

Foto: Martin Zíka

Historické zdroje uvádějí, že vojáci se zde prali kvůli tomuto strategickému výhledu do údolí. Čas ukázal, jak zbytečné to bylo. Dnes se tady spokojeně procházejí skupiny turistů a nikomu nevadí, že jeden je Ital a druhý Rakušan ...nebo třeba Čech.

Foto: Karel Veselý

Pod vrcholem Monte Piana dnes stojí útulná turistická chata vítající hosty bez ohledu na národnost.

Foto: Karel Veselý

Ke spáse deseti tisíc duší, které na této hoře vypustili hlavně italští a rakouští vojáci, tu stojí tato kaplička. Měla by připomínat hlavně nesmyslnost celého počínání.

Foto: Karel Veselý

Což o to, výhledy tady vojáci měli pěkné, ale asi pramálo si jich užili, když se museli pořád skrývat v zákopech.

Foto: Karel Veselý

Kdo by čekal mezi zákopy na hoře Monte Piano pomník básníka Carducciho ve tvaru pyramidy?

Foto: Karel Veselý

Dnes již nežijí žádní pamětníci událostí na hoře Monte Piano, které se odehrály v letech 1915 až 1917, nicméně jejich stopy budou patrné ještě po staletí.

Foto: Karel Veselý

Zákopy na hoře Monte Piano v italských Dolomitech.

Foto: Karel Veselý

Vojáci obou stran na vrcholu a v okolí hory Monte Piano vybudovali řadu opevnění a cest, aby sem mohli vytáhnout své zbraně a nějak zde přežít. Mnohým se to nepovedlo a z hory se už živí nevrátili.

Foto: Karel Veselý

Až budou historici za pár staletí bádat, jaké dávné město tady stálo (něco ve stylu Machu Picchu) třeba je ani nenapadne, že to bylo vytvořeno jen v malé chvíli válečného běsnění.