AKTUALIZACE: 9.3.2026

Publikováno: 12.2.2024

Rubrika: Reportáž z akce / Hory - vrcholy

Region: Zahraničí - svět • Destinace: mimo destinaci

NORSKO PO VLASTNÍ OSE

Turistickou výpravu do Skandinávie doporučuji milovníkům divočiny.

Když jsem byl pořadatelem festivalu JDEME DO HOR! osloven, zda bych nepromítl nějakou zajímavou reportáž z hor, napadlo mne, že by zajímavým osvěžením programu mohlo být vyprávění o zemi, kde hory vystupují přímo z mořské hladiny. No jasně, je to severské Norsko, kam jsem se vypravil s Klubem českých turistů z Děčína v roce 2002. Páni, to už je skoro čtvrt století. To letí!

Foto: Karel Veselý

Tohle je moje maličkost v době, kdy jsem byl jako vedoucí oddílu vysokohorské turistiky KČT Děčín ještě plný elánu pořádat turistické expedice do vzdálených končin. Uznejte, že takovou krajinu u nás nenajdete. První vrchol Möysalen 1263 m

Nádherná divoká příroda Norska mne lákala už hodně dlouho. Dobrá pověst země sobů a trolů k mému uchu doléhala tak dlouho, až jsem se rozhodl uspořádat autobusovou výpravu, pro kterou jsem našel i dost zájemců, přestože vzdálenosti, které jsme museli po vlastní ose a s pomocí trajektů překonat, byly ukrutné. Rozhodli jsme se totiž dostat notný kus za severní polární kruh. A to se nám podařilo, navzdory zapařeným zadkům z autobusových sedaček.

Nicméně otlačené hýždě jsme záhy řádně protáhli na vydatných horských túrách, kam jsme vyrazili se stany a zásobami na zádech. To nám nevadilo, protože jsme byli o dvacet let mladší. Tehdy ještě svět tak naléhavě neřešil ožehavá témata jako migrace, klimatické změny, pandemie, energetické a ekonomické krize, války..., takže jsme si nádhernou norskou krajinu užívali s radostí a v pohodě. A bylo opravdu co obdivovat.

Po dvou dnech přes celé Švédsko, Kirunu, Laponskou bránu, Narvik a do NP Moysalen, jsme dorazili na souostroví Vesterálen na Lofoty. Po zakempování na divoko, jsme zdolali nejvyšší vrchol na ostrovech Möysalen 1262 mnm. Přímo od hladiny moře. Pak po úžasné krajině Lofot a zastávkou v Eggumu , kde jsme kempovali a sledovali západ slunce, které nezapadlo, ale po doteku horizontu opět stoupalo. Prostě noc, kdy je stále světlo a člověk neví kdy jít spát, protože ve 2 hod. již stálo slunce nad mořem.

Na této severské výpravě jsme viděli pověstné norské fjordy, malebné rybářské vesničky, dravé horské bystřiny, rozeklané soutěsky, nebetyčné vodopády, zaledněné horské masivy ba i zajímavé památky včetně charakteristické lidové architektury, jejímž pověstným rysem jsou travnatým porostem kvalitně izolované střechy, což Norové vymysleli dávno před Green Dealem a dost možná, že dokonce i v době před Kristem. Ostatně, když jsme se dotkli toho náboženství, i ta křesťanská víra se nakonec v zemi obávaných a divokých Vikingů ujala, díky čemuž zde vznikly obdivuhodné sakrální památky.

Jako správní příslušníci kmene Klubu českých turistů jsme vyrazili na vlastní pěst s vlastním autobusem a programem. Za to jsme sice museli obětovat pohodlíčko poskytované zavedenými cestovkami, ale na druhou stranu jsme díky tomu ušetřili dost peněz a podívali jsme se na místa, kam se komerční návštěvníci nehrnou. Vybaveni lany a cepíny jsme se odvážili dokonce na rozpukané ledovce, abychom dosáhli kýžených vrcholů.
Musím říci, že jsme nezažili komárové nálety, jak se v průvodcích i od cestovatelů do Norska traduje a upozornění účastníkům zájezdu, aby si nezapomněli roušky a repelenty, vůbec nebylo potřeba. Počasí super, na polárním kruhu jsme chodili jen v tričku a pod.

Norské království se rozkládá na severozápadě Skandinávského poloostrova (sever Evropy). Hlavním městem je Oslo (leží úplně na jihu země) a platí se zde také korunou, jenže norskou. Díky ropě a surovinovým zdrojům je to bohatá země s vysokou životní úrovní. Nemálo peněz Norové vynakládají na ochranu divoké přírody, které si velice váží.

Norsko bylo dvakrát vyzváno, aby se připojilo k Evropské unii, ale hrdí Norové to odmítli (v referendech z let 1972 a 1994). Přestože je to země skoro pětkrát větší než ČR (dlouhá 1700 km), žije zde pouze necelých šest milionů obyvatel. Země je rozdělena na 15 krajů, my jsme se dostali až do skoro nejsevernějšího z nich. Nejvíce se nám líbilo asi v oblasti Lofot. A zdolání nejvyšší hory Skandinávie Galdhopiggen s výškou 2469 metry nad mořem.

Tak teď Vám, milým čtenářům turistického magazínu, nabízím pár obrázků z míst, která jsme na vlastní oči viděli v roce nula dva. Zážitek z Norska byl tak silný, že jsme se po návratu rozhodli výpravu na sever zopakovat, což se stalo pět let nato. Ale o tom zase v jiném článku.

Fotografie k článku:

Foto: Karel Veselý

Tohle je moje maličkost v době, kdy jsem byl jako vedoucí oddílu vysokohorské turistiky KČT Děčín ještě plný elánu pořádat turistické expedice do vzdálených končin. Uznejte, že takovou krajinu u nás nenajdete. První vrchol Möysalen 1263 m

Foto: Karel Veselý

Z dob Vikingů, kteří prý byli skvělí mořeplavci, se v Norsku dochovalo množství historických přístavů, velmi dobře chráněných vysokými skalními hradbami.

Foto: Karel Veselý

Jak jsem již zmínil v článku, Norsko je země, kde vysoké hory vyrůstají přímo z mořské hladiny. Jeden z kouzelných zálivů na Lofotech - REINE

Foto: Karel Veselý

Protože má Norsko hodně ostrovů, řeší se zde doprava často pomocí lodí a trajektů. Mnohé z nich zajíždějí i do fjordů pronikajících hluboko do vnitrozemí. Tento obrázek je z fjordu Geiranger.

Foto: Karel Veselý

Historické dřevěné kostelíky jsou v Norsku památkově chráněny. Toto je asi nejznámější v osadě Lom. Pokud byste si jeden takový chtěli prohlédnout, nemusíte jezdit až tak daleko. Jeden z nich byl převezen do polské Karpacze na severním okraji Krkonoš.

Foto: Karel Veselý

Jednou z nejvýznamnějších sakrálních památek Norska je Nidaroský dóm v Trondheimu. Je to největší gotický chrám ve Skandinávii. Jeho počátky sahají někdy do 12. století a pak byl mnohokrát přestavěn.

Foto: Karel Veselý

Krajina v Norsku je tak podivuhodná, že není problém zde pořídit atraktivní kalendářovou fotku. Dokonce i kalendář odtud jsem vyrobil. Málo známé místo v pohoří Ulvadalen, poblíž osady Verma.

Foto: Karel Veselý

O divokou vodu v Norsku není nouze. V letním období vyvěrá z tajících ledovců a na své cestě k moři tvaruje krajinu do nejroztodivnějších podob. Dokáže rozhlodat i pevný kámen.

Foto: Karel Veselý

V dávné a dávné minulosti nebylo pobřeží Norska tak chladné a hornaté. To by tu nemohly vzniknout bohatá ropná ložiska, které jsou nyní zdrojem jeho prosperity. Pohled z vrcholu Möysalen na dramaticky vyhlížející krajinu Lofot.

Foto: Karel Veselý

Toto je úžasné a dlouhé norské jezero Gjende.

Foto: Karel Veselý

Podivuhodná norská krajina také často láká filmaře, kteří zde nalézají efektní kulisy pro filmy nejrůznějších žánrů od pohádek až po sci-fi. Silná prudká řeka Otta s sebou bere do nížin vodu z norských ledovců.

Foto: Karel Veselý

S naší expedicí jsme se vydali odvážně do pohoří Jotunheimen na ledovec. Škoda, že ledovců nyní v Evropě povážlivě ubývá.

Foto: Karel Veselý

Nejvyšší pohoří v Norsku a výstup na nejvyšší vrchol celé Skandinávie - Galdhopinggen 2469 m. Chvílemi nám to dalo docela zabrat, hlavně spodní partie s širokými ledovcovými trhlinami ale tenkrát jsme měli natrénováno.

Foto: Karel Veselý

A to je naše parta z Klubu děčínských turistů na vrcholu nejvyšší hory - Galdhopinggen (2469 m n. m.). Jak vidíte, jsme všichni v pohodě a těšíme se, až se podíváme na ještě drsnější sever.

---