RETROHRÁTKY

I turisté si rádi hrají, třeba 23. května 2026 na zámku v Benešově nad Ploučnicí.

Jeden z nejstarších dochovaných textů lidských dějin – hliněná destička s klínovým písmem z dávné Mezopotámie, obsahuje postesknutí pisatele nad tím, že dnešní děti si už neumí hrát a že jsou rozmazlené. Zároveň pak obsahuje tato destička též otázku, co z těchto dětí vyroste…

Foto: Zdena Ušáková

Retrohrátky pořádá Klub českých turistů v prostorách státního zámku v Benešově nad Ploučnicí v sobotu 23. května 2026.

RETROHRÁTKY 2026
Státní zámek Benešov nad Ploučnicí
23. 5. 2026 od 9.00 do 15.00 hodin
Pořádá: Klub českých turistů Benešov nad Ploučnicí
Informace: 728 808 208 (Zdena Ušáková)

Moje manželka a já jsme z generace, která své hravé dětství prožila na přelomu 80tých a 90tých let 20. století. Chodili jsme s vrstevníky ven, hráli kuličky, skákali gumu, stavěli vlaštovky z papíru a podobně…

O cca 20 let později jsme s vlastními dětmi některé tyto hry a činnosti oživili a za sebe můžu být rád, že moje děti umí hrát prší, čáru nebo třeba postavit vlaštovku či parník z papíru. Tím, jak se děti zapojily do vzdělávacího procesu a nacházely si kamarády, zjišťovali jsme, že to dnes není samozřejmost.

Někdy v té době se v hlavě mé manželky zrodila myšlenka, která by se dala zjednodušit do následujícího: Co když dneska ty děti sedí u počítačů a na gauči u videoher proto, že ty „naše“ hry ani neznají? Co když jim je nikdy nikdo neukázal? Co když – co když – co když jim dáme možnost si tyto hry zahrát? Jak se říká, slovo dalo slovo a začal se rodit plán na uspořádání akce, která by byla zaměřena právě na ukázání dětské zábavy let minulých, aneb, jak to nazvala naše dcera – retrohrátky.

RETROHRÁTKY NA ZÁMKU

Ze začátku jsme neměli čas, prostor a ani spolunadšence a tak si tento plán chvilku poležel v pomyslném šuplíku. Na světlo světa jej vytáhla na jaře 2024 až souhra okolností – nalezení zázemí, které nám již rok před tím poskytl Státní zámek v Benešově nad Ploučnicí na akci Benešovská rokle a který nám přislíbil poskytnutí zázemí i na další akce (a to i s využitím vnitřního prostoru pro pohybové hry) a též domluva s našimi spolučleny v rámci Odboru Benešov nad Ploučnicí KČT. Ti nejen, že se rozhodli nám pomoci, ale i sami aktivně vymýšleli „co kde a jak“. A též nesmím a nechci opomenout pomoc a rady nadšenců mimo samotný KČT.

HRY ZACHRÁNĚNÉ PŘED ZAPOMENUTÍM

A tak se plánovalo, shánělo a pracovalo na přípravách akce, která pro nás měla být neznámá, nová a s naprosto nejistým úspěchem. A pak přišel 19. květen 2024 a my to spustili. Bylo připraveno několik stanovišť, kde si děti mohly vyzkoušet třeba hrát kuličky, skákat v pytli, skákat panáka, gumu či přes švihadlo. Nechyběla čára, vlaštovky, karty a nebo třeba „cvičme v rytme“ v podání našich cca 16ti letých členek. K dispozici byla též malá výstavka věcí z dob minulých, se kterými se setkávaly starší generace.

Každý si mohl vyzkoušet, co chtěl – u každého stanoviště byl někdo od nás, kdo poradil či pomohl… Mohl si ale též vyzvednout aršík, se kterým obešel všechna stanoviště a dostával razítka a nakonec i diplom. Nebylo to nijak omezené a byla ponechána naprostá volnost počínání si. Ostatně si s námi nehráli jen ti malí a nejmenší, ale i návštěvníci starší a moudřejší.

Co vám budu povídat – pro nás to bylo několik hodin zábavy, legrace, bonbonů a práce, která nám dávala smysl. Když jsme ten den končili, holky u začátku přišly s tím, že účastníků muselo být tak 300. Postupem času se k nám dostávala slova chvály a třeba i návrhy „co příště“ a my jsme věděli, že akce tohoto střihu si zaslouží místo v kalendáři.

VIDA, ZÁJEM JE VELIKÝ A BLACKOUT NÁS NEOHROZÍ

Ročník 2025 byl naplánován na 24. 5. 2025 a výchozí linií byl předchozí ročník. Něco se přidalo, něco upravilo a něco zefektivnilo. Pak jsme zjistili kolizi s akcí, která měla v Benešově proběhnout ve stejný termín a počasí strašilo kdečím. My ale neuhýbáme… Akce začala, nepršelo a během dopoledne se začali trousit první nesmělí návštěvníci.

Pak nastal frmol a nesledování času. Hry, plnění úkolů, sranda, vyrábění a prohlížení si artefaktů. Jestli se první ročník povedl, tak tento se povedl dvakrát tolik. Když akce skončila a člověk se protáhl, dorazila informace o návštěvnosti přes 400 lidí během celého dne! O samotné akci Vám toho samozřejmě nejvíce řeknou fotografie, ale jen v rychlosti: Dnešní děti nejsou líné a nechtějí jen sedět u videoher. Dnešní děti jsou stejné jako ty před 30ti, 50ti nebo 3000ti lety. Jsou to děti a chtějí si hrát a naše retrohrátky jsou (snad) jedním z malých koleček strojku, který jim (a jejich rodičům či blízkým) to má připomenout.

Těšíme se na Vás!