MENHIR KAMENNÝ PASTÝŘ

Materiál: železitý pískovec

Výška: 3,5 m

Váha: 5 tun

Tvar: gigantický falus

Lokalita: Klobuky, Lounsko, Ústecký kraj

Destinace: Dolní Poohří

MENHIR KAMENNÝ PASTÝŘ

Materiál: železitý pískovec • Výška: 3,5 m • Váha: 5 tun • Tvar: gigantický falus • Lokalita: Klobuky, Lounsko, Ústecký kraj • Destinace: Dolní Poohří

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji

Turistická informační centra Ústeckého kraje

AKTUALIZACE: 15.12.2025

Publikováno: 14.02.2019

Rubrika: Reportáž z akce / Monument - památník

Region: Lounsko • Destinace: Dolní Poohří

ZKAMENĚLÝ PASTÝŘ

aneb co nám vyprávěl o Dolním Poohří slavný menhir u Klobuk

V pomyslné anketě o nejslavnější vztyčený kámen v českých zemích, by zvítězil Zkamenělý pastýř někdy také zvaný Kamenný muž, stojící osaměle v polích na severním okraji obce Klobuky na Slánsku, necelých 350 m za hranicí Ústeckého kraje.

Členové odboru KČT Loko Ústí n. L. VT čerpají z menhiru pozitivní energii.

Foto: Karel Punčochář

Menhir Zkamenělý pastýř nedaleko obce Klobuky obklopený členy odboru KČT Loko Ústí nad Labem VT.

CO JE TO TEN MENHIR

V bretonštině (keltském jazyku) je slůvko men výrazem pro kámen a hir znamená dlouhý. Menhiry neboli „dlouhé kameny“ byly vsazovány do země od pozdního neolitu (5100-4700 př. n. l.) do 2. poloviny 1. tisíciletí př. n. l. Nachází je po celém světě, rozmístěné jednotlivě, v kruzích, přímkách i v dlouhých řadách. Odborníci předpokládají, že tyto kamenné monolity či jejich seskupení bývaly dějištěm starobylých kultů a mystérií. V odvážnějších teoriích se mluví o tom, že menhiry patřily k součástem pradávné geomantické (geomantie=pověrečné věštění z nahodile vrženého písku nebo hlíny) sítě schopné pracovat se silami Země a vesmíru či akumulovat mentální energii vydávanou při magických obřadech.

OBJEVUJEME MENHIR U KLOBUK

Pokud se podíváte jako zkušení turisté na mapu, zjistíte, že se nabízí několik možností. Nejjednodušší a nejrychlejší je dojet vlakem přes Kralupy nad Vltavou do Klobuk, odkud je to z vlakové stanice po NS Z Kokovic do Klobuk, na kterou narazíte v Nádražní ulici, přibližně 2 kilometry.

CESTA ZA KAMENNÝM MUŽEM KOLEM OLDŘICHOVA DUBU

Jako náročnější turisté jsme si ale připravili pestřejší trasu. Vlakem z Ústí přes Lovosice jsme dojeli do Libochovic, odkud jsme se vydali po modré a následně žluté TZT přes Horku a Chrastín. Naším prvním cílem byla
rozhledna Stradonka nad Stradonicemi. Po návratu do Chrastína jsme dále pokračovali opět po modré TZT souběžně s naučnou stezkou Perucko přes Krásnou vyhlídku, ze které je opravdu krásná vyhlídka na bezpočet vrcholů Českého středohoří, do bájemi opředené Peruce. Zde jsme samozřejmě neopomněli navštívit památný Oldřichův dub. Při té příležitosti nás přilákala i blízká Boženina studánka, jejíž voda není kupodivu pitná. Bohužel ne všudy vedou turistické značky, a tak jsme museli poslední úsek z Peruce projít po silnici č. 237. Přes obec Telce to k menhiru bylo necelých 5 km a v cíli v Klobukách jsme měli v nohách 25 km.

CO SE O MENHIRU U KLOBUK PÍŠE

Kamenný monolit Zkamenělý pastýř u Klobuk se tyčí do výšky 3,5 metru, vyrůstá z hloubky 70 cm, váží zhruba 5 tun a jeho šířka se pohybuje kolem 1 metru. Je stvořen z železitého slepencového červeným a místy až rezavě hnědým pískovcem, jenž vznikl přibližně před 315 miliony let. Magická síla Kamenného pastýře je zřejmá na první pohled, zvláštní atmosférou i tvarem vládne okolí. Z určitého úhlu připomíná mnohokrát zvětšený ukazováček, z jiného gigantický falus a z dalšího nahrbeného člověka, představách místních obyvatel pastýře.

ZKAMENĚLÝ PASTÝŘ JE STŘEDOBODEM ZDEJŠÍCH HISTOREK A LIDOVÝCH POVĚSTÍ

Krajem prý kdysi procházel Ježíš se svatým Petrem a vesnický pastýř projevil přání, aby ho učinil nesmrtelným. Snad se jim jeho touha zdála příliš smělá, nebo to neuměli učinit jinak. Proměnili ho v kámen, v němž stále tepe živé pastýřovo srdce. V nejznámější pověsti se vypráví, že pokaždé, když se rozezní klobucké zvony, udělá pastýř krok směrem ke kostelní věži. Až k ní dorazí, nastane konec světa. Je však třeba zachovat chladnou hlavu. Vždy, když zahlaholí zvony v blízkých Kokovicích, posune se zase o krok zpátky.

I KLOBUKY STOJÍ ZA PROHLÍDKU

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226, kdy se připomíná v majetku doksanského kláštera. Později stávala v obci v místech současného domu č.p. 1 tvrz. V době, kdy město Slaný přijímalo podobojí, se také Klobuky staly kališnickými. Obrátit Klobucké k víře katolické se podařilo až roku 1669. Intenzivní hospodářský a kulturní rozvoj zaznamenala obec v druhé polovině 19. století díky ekonomické dominantě oblasti, cukrovaru, který byl založen jako akciová společnost místních podílníků. Dominantou obce je kostel sv. Vavřince, který pochází ze začátku 14. stol. Během husitských válek byl poničen, poté opraven. V polovině 16. stol. byla přistavěna zvonová věž, do níž se vchází netradičně ze hřbitova. Za zhlédnutí stojí i Malypetrova vila. Vila s přilehlým statkem patřila rodině zámožných rolníků, kteří v obci působili již od počátku 18. století. V ní se narodil i Jan Malypetr, který se později stal významným českým politikem. Jeho venkovské sídlo tak navštěvovali osobnosti kulturního a společenského života, včetně prezidenta T. G. Masaryka. Po deset let (1899 až 1909) v Klobukách jako farář působil a o výstavbu zdejší fary se zasloužil spisovatel Jindřich Šimon Baar. Ve zdejším cukrovaru též jako chemik pracoval slovenský básník Ivan Krasko. Z nedalekých Kokovic pochází Antonín Bernášek, který psal pod pseudonymem Karel Toman.

Jediným kazem na Klobukách je hostinec Na paloučku, který hostí o víkendech až od 16. hodiny, ve všední den ještě o hodinu později. Pro žíznivé poutníky zde ale stojí u hlavní silnice kašna s výtečnou chutí.

Fotografie k článku:

Foto: Karel Punčochář

Menhir Zkamenělý pastýř nedaleko obce Klobuky obklopený členy odboru KČT Loko Ústí nad Labem VT.

Skupinové foto členů odboru KČT Loko Ústí n. L. u rozhledny Stradonka.

Foto: Karel Punčochář

ČLenové odboru KČT Loko Ústí nad Labem během putování za menhirem se zastavili u rozhledny Stradonka poblíž obce Stradonice. V pozadí jsou vidět kopce Českého středohoří.

Foto: Karel Punčochář

Výhled z Krásné vyhlídky na modré TZT z Libochovic do Peruce. Panorama z vyhlídky nabízí úžasný pohled na České středohoří.

Foto: Karel Punčochář

Oldřichův dub v Peruci. Památný dub letní měří v obvodu kmene 760 cm a je vysoký 26 m. Jeho stáří se odhaduje na 1000 let. Podle pověsti se zde setkali kníže Oldřich a Božena, která se pak stala jeho ženou a narodil se jim syn Břetislav I.

Od Boženiny studánky v Peruci vychází turistky KČT Loko Ústí n. L.

Foto: Karel Punčochář

Boženina studánka v Peruci. Ke krásně udržované studánce s přístřeškem se váže pověst o Oldřichovi, který zde potkal Boženu peroucí prádlo. Voda ve studánce není pitná.