AKTUALIZACE: 18.12.2024
Publikováno: 08.1.2021
Rubrika: Reportáž z akce / Cyklotrasa
Region: Klášterecko • Destinace: Dolní Poohří
JAK JSME PUTOVALI Z KLÁŠTERCE DO KADANĚ
Podívali jsme se do míst, kde začíná Dolní Poohří a „šestka“ v Ústeckém kraji (Cyklostezka Ohře)
Zlé jazyky tvrdí, že destinace Dolní Poohří je mezi ostatními lokalitami Ústeckého kraje „Popelkou“, která nemá turistům, co nabídnout. My jsme se však při výletu uskutečněném 12. prosince 2020 přesvědčili o opaku. Prošli jsme si úsek cyklostezky č. 6 mezi Kláštercem nad Ohří a Kadaní a shledali, že je zde mnoho historických, přírodních ba i technických zajímavostí, kvůli nimž stojí za to se sem vydat v kterémkoli ročním období.
Foto: Karel Punčochář
Prohlídka Klášterce a jeho okolí by určitě zabrala nejméně celý den. My jsme však měli jiný cíl, a proto jsme zamávali rytíři Thunovi stojícímu na náměstí (v jehož službách zde působil sochař Jan Prokoff) a běželi jsme dál.
Putování s oddílem Klubu českých turistů Loko ÚSTÍ nad LABEM VT jsme započali v městě Klášterec nad Ohří, které se nachází na nejvýchodnějším okraji Ústeckého kraje. Zde zároveň začíná destinace Dolní Poohří táhnoucí se podél řeky až k Terezínu. Obhlédli jsme několik zajímavých památek na náměstí v Klášterci (Sloup nejsvětější Trojice a památník sochaře Brokoffa), prohlédli si pěkný zámecký park a vydali se na patnáctikilometrovou procházku kolem Ohře.
Cesta je to zajímavá a docela pohodlná. Putovali jsme podél řeky bez výraznějšího převýšení. Realizaci cyklostezky číslo 6 je potřeba pochválit, neboť je zdařile provedená a vede atraktivní krajinou, tedy alespoň v úseku, který jsme si prošli. Celá „šestka“ vede (celkem 110 km) od pramenů Ohře (Cheb) až do míst, kde se řeka vlévá do Labe (Litoměřice), což je určitě dobrý tip na podniknutí pěkného letního roddinného cyklovandru. Nám však tentokráte stačilo dojít do královského města Kadaně.
Cestou jsme viděli pěkná zákoutí kolem řeky, drobné památky (unikátní křížovou cestu, klášter, hrad...) i vodní díla, díky nimž je Ohře v těchto místech o dost širší. Potkali jsme též četné vodní ptactvo, kterému očividně vyhovovalo, že Vánoce budou opět „na blátě“. A dokonce jsme se pozdravili i se slavným maxipsem Fíkem. Též v královském městě Kadani je co obdivovat, například sochařská díla na parkánech nebo úžasné historické centrum s všelijakými atrakcemi. Ačkoli pověst Kadaně hodně utrpěla kvůli těžbě uhlí v jeho těsné blízkosti, určitě stojí za to se sem vydat. Zajímavostem tohoto města a jeho okolí budeme v Turistickém magazínu věnovat zvláštní článek.
Fotografie k článku:
Foto: Karel Punčochář
Prohlídka Klášterce a jeho okolí by určitě zabrala nejméně celý den. My jsme však měli jiný cíl, a proto jsme zamávali rytíři Thunovi stojícímu na náměstí (v jehož službách zde působil sochař Jan Prokoff) a běželi jsme dál.
Foto: Karel Punčochář
Naše cesta vedla parkem zámku v Klášterci, který je doslova nad Ohří. Nakoukli jsme do barokní sala terreny (cca r. 1650). Autorem tohoto zahradního sálu je italský stavitel Rossi de Lucca. Stavba s terasou a arkádovou chodbou je zdobena sochami vynikajícího sochaře Brokoffa.
Foto: Karel Punčochář
Cestičky zámecké zahrady vedou až k řece Ohři.
Foto: Karel Punčochář
Loučíme se se zámkem a vydáváme se po vzorně upravené pěšině zádumčivou předvánoční atmosférou po proudu řeky Ohře.
Foto: Karel Punčochář
Jedno ze sedmi bohatě zdobených zastavení křížové cesty, která jest zasvěcena patronce Panně Marii.
Foto: Karel Punčochář
Jak bylo zmíněno, cestou do Kadaně jsme potkali i technické zajímavosti. Jednou z nich je jez v Klášterci s vodní elektrárnou, který je pro vodáky nesjízdný a pověstný tím, že na řece způsobuje nepopulární „volej“ (tzn. místo, kde ke slovu přicházejí paže otročících háčků).
Foto: Karel Punčochář
Souběžně s koridorem řeky Ohře vede od Chebu až do Klášterce železnice, po níž dál sviští rychlíky na Chomutov a Ústí. Náš směr ale určuje dálková národní cyklotrasa č. 6 (Cyklostezka Ohře), která odtud nabírá jiný směr - podle vody.
Foto: Karel Punčochář
Tu a tam obdivujeme skaliska, která se zvedají přímo z vody.
Foto: Karel Punčochář
Před Kadaní se vracíme zpátky na levý břeh Ohře v místě, kde vysoko nad řekou stojí Františkánský klášter s poutním kostelem Čtrnácti svatých pomocníků. K přechodu posloužila lávka malé vodní elektrárny.
Foto: Karel Punčochář
Cykloturisté do Kadaně přijíždějí po atraktivním nábřeží Maxipsa Fíka. Stezka samozřejmě slouží i pro pěší.
Foto: Karel Punčochář
Labutě a jiné vodní ptactvo se na zimu každoročně stahují na řeku Ohři. Voda zde zamrzá později a navíc je tu i něco k snědku.
Foto: Karel Punčochář
To je on, Kadaně šampion! Když se známým pochlubíte, že jste byli na výletu v Kadani, často následuje otázka „A Fíka jste viděli?“. Protože, totiž, kdo neviděl Fíka, ten nebyl v Kadani!
Foto: Karel Punčochář
Hrad Kadaň postavil v polovině třináctého století sám král Přemysl Otakar II., a proto je Kadaň zvána královským městem. Pod hradem je umístěn „kadaňský orloj“ jakožto pocta Mikulášovi z Kadaně, který se v roce 1410 spolupodílel na zdokonalení orloje na Staroměstské radnici v Praze. Autorem Kadaňského orloje je sochař Karel Meloun.
Foto: Karel Punčochář
Turističtí nájezdníci musejí Kadaň zdolávat skrze Žatecký barbakán, což je pozdně gotickým objekt z patnáctého století připomínající tehdy mohutné městské opevnění. A tady naše cesta téměř končí, ještě musíme zkontrolovat, co zajímavého a dobrého mají uvnitř...
Dostupnost po značených trasách:
Celá naše trasa vedla mimo značených cest po dálkové národní cyklotrase č. 6 (Cyklostezka Ohře).
Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:
