AKTUALIZACE: 19.7.2023
Publikováno: 18.7.2023
Rubrika: Metodika /
Region: Ústecký kraj • Destinace: mimo destinaci
ČTENÍ O TURISTICE
Cestování po světě je báječné, ale nejdříve bychom měli poznat svůj rodný kraj.
Už starý Komenský nabádal, že mladí lidé mají po škole co nejvíce cestovat po světě a získávat zkušenosti. Neměl však na mysli provozování turistiky jakožto zábavné kratochvíle, ale podněcoval ku sbírání cenných vědomostí, které se mohou skvěle hodit po návratu do domoviny. Předpokládal přitom, že lidé své rodiště už znají, a že získané zkušenosti po návratu dobře zúročí. Jenže dnešní turisté si z exotických končin přivážejí spíše jen obrázky, cetky a choroby, než praktické znalosti.
Foto: Martin Zíka
V Turistickém magazínu se také chceme věnovat tomu, jak současnou mládež vyrvat z drápů virtuální reality. Smutné je, že hodně dětí miluje vysedávání u počítačů, protože takový vzor chování vidí u svých rodičů. O to více je třeba podpořit rodiče, kteří své ratolesti naopak co nejvíce berou do přírody.
Z tohoto podnětu mne napadlo naťukat do počítače následující turistické zamyšlení. Díky Internetu se do všech světových stran rychle šíří povrchní informace o zajímavých místech, které je možné navštívit i u nás v Ústeckém kraji. Vnímavý čtenář brzy zjistí, že texty vypadají jako podle kopíráku. Z bezpočtu portálů s turistickou tématikou je těžké si vybrat, a ono je to vlastně jedno. Pokud nás zajímají věcné informace, pak určitě vezmeme za vděk Wikipedií. Ale ani tento zdroj vám neposkytne to, čemu se ve světě říká feeling, tedy dojmy a pocity vyplývající z osobních zážitků.
SVĚT OPRÁŠENÝCH FRÁZÍ
Desítky komerčně zaměřených webů nabízejí čtení o turistice plné profláknutých frází. Jako příklad jich pár uvedu, abychom pochopili, o čem je řeč: „jedinečné zážitky“, „báječné dobrodružství“, „neopakovatelná atmosféra“, „fantastické scenérie“, „to prostě musíte zkusit“, „poctivé zboží“, „objevte tajemství“, a tak dále. Však to dobře znáte, smyslem těchto frází je zlákat čtenáře k tomu, aby se do daného místa vydal, a to nejlépe s plnou peněženkou. Na tom není nic špatného, pokud by se ovšem vzletné turistické superlativy často nerozcházely s realitou.
ŽIJEME UŽ V MATRIXU?
Zdá se mi, že jsme všichni vychováváni se za něčím hnát, a přitom hlavně utrácet peníze. Vidět dnes toto a zítra tamto, pořídit stovky fotek, zaplnit jimi sociální sítě, pochlubit se přátelům a příbuzným a udělat na ně mocný dojem, zkazit si žaludek konzumací hned toho a pak zase onoho. Přitom většinou málokdy pochytíme něco o historii navštívených míst, o životě lidí, kteří tam žijí. Ani nevěnujeme pozornost okolní přírodě, například rostlinám a živočichům, co tam jsou doma. Nejvtipnější je, když na turistických trasách potkáváme lidi (a není jich málo) se sluchátky na uších nebo při chůzi horlivě mobilující.
TURISTICKÉ INFORMACE Z DOBRÉHO ZDROJE
Ono je to hodně o tom, co si pod pojmem turistika člověk vlastně představuje. Někdo hlavně hltá kilometry, jiný zase doušky čerstvého vzduchu, další sbírá do turistického deníku cíle a turistické známky. Znám i pár takových lidí, kteří při turistice meditují a nasávají genius loci, čímž se skutečně vnitřně obohacují. Právě pro takové čtenáře je tu Turistický magazín, který se snaží trochu vybočit z klišé strojového zpracování dat a nyní i z nástrah umělé inteligence. Opíráme se přitom o kvalitní zdroj informací, kterým jsou členové Klubu českých turistů. Je to parta nadšených lidí, kteří turistiku nejen „konzumují“, ale také udržují značené trasy, budují odpočinkové přístřešky a mostky, zpřístupňují nové vyhlídky, pečují o rozhledny i o drobné památky a podobně. Říká se jim turisti - srdcaři.
NAVÁZAT NA ODKAZ PŘEDKŮ
Prvotní myšlenka psát hodnotnější čtení o turistice dala vzniknout Turistickému magazínu. Stalo se tak v roce 2018 a brzy se kolem zakladatelů tvořících redakční radu nabalila pestrá parta amatérských psavců, kteří začali obsah obohacovat. O tom, že jsme se vydali dobrým směrem, svědčí zvyšující se počet čtenářů (dobrovolných odběratelů). Snažíme se o to, abychom nebyli jen seznamem turistických cílů a tipů na nedělní výlety, ale také zdrojem zajímavých příběhů z cest. Velmi podnětnou je historická rubrika pánů Novotného a Punčocháře, kteří se věnují počátkům turistiky v našem Ústeckém kraji. Klub českých turistů byl založen již v roce 1888, takže je z čeho čerpat, ale hlavně pochopíme, že turistika je ušlechtilé počínání a má smysl ji brát vážně.
KDYŽ SE ŘEKNE ÚSTECKÝ KRAJ...
Díky úzké spolupráci s Klubem českých turistů, který má v Ústeckém kraji na třicet aktivních odborů, jsme se mohli pustit do podrobnějších mapování krás kolem nás. Děláme to i proto, že se snažíme trochu napravovat pošramocenou turistickou pověst našeho kraje. Ta se ještě dlouho bude poznamenána stigmatem uhelného průmyslu. Když ale pomineme nejpostiženější lokality kolem Mostu a Chomutova, pak zjistíme, že právě Ústecký kraj je pro poznávací turistiku stvořen. Důkazem toho jsou jeho jednotlivé destinace, které čekají na svůj rozkvět.
NE ČTYŘI, ALE ŠEST JEDINEČNÝCH DESTINACÍ
Ústecký kraj totiž zdaleka není jen uhlí a České Švýcarsko. Z hlediska přírodního bohatství a zajímavosti krajiny je mimořádně přitažlivé České středohoří protkané turistickými trasami z nichž nejznámější je Zlatá stezka zemí hradů. Lesy, pastviny a slatě Krušných hor se úžasně vzpamatovaly z člověkem způsobené katastrofy vrcholící v osmdesátých letech minulého století, a je až s podivem, jak málo návštěvníků sem má namířeno. S naší nejstarší historií sahající až do dob starých Keltů je zase spojena oblast popularizovaná jako Dolní Poohří - krajina kolem řeky Ohře a je poseta menhiry, zaniklými hradišti, hrady a tvrzemi. Kdo rád sportuje v přírodě, ten jistě potvrdí, že k tomuto účelu báječně poslouží Lužické hory, kde jsou stovky kilometrů v lesích ukrytých turistických stezek, cyklotras a tras pro běžkaře. A nakonec zapomenout nesmíme (i když tento kraj je opravdu zapomenutý) na České nizozemí ukryté za hřebenem Lužických hor. Jeho bohatství spočívá v nádherných sakrálních památkách jako jsou křížové cesty, nádherné chrámy, kostely, kaple a poutní místa. Snad tato stručná charakteristika naznačuje, o čem je Ústecký kraj.
NENÍ VŠECHNO ZLATO, CO SE REKLAMOU TŘPYTÍ...
Takže o tom všem jsme se rozhodli psát a tvořit zajímavé čtení o turistice. Pokusíme se vám bez obalu předávat zkušenosti přímo z terénu. Sundáme si přitom růžové brýle a řekneme na rovinu, že například specialitou města Děčína jsou rozkopané ulice v každé turistické sezóně, že nádherné památky Českého nizozemí trestuhodně chátrají, že městských cyklostezek je v Ústeckém kraji jako šafránu, veřejná doprava je drahá na pováženou, že Krušným horám na mnoha místech chybějí kvalitní služby cestovnímu ruchu, což ale platí i o Českém středohoří...
...ALE KDYŽ TO NIKDO NEPOCHVÁLÍ, POCHVALME SE SAMI
I kritika patří do čtení o turistice, pakliže chceme být objektivní a naším cílem není jen vytvářet falešný dojem pozemského ráje. Nicméně přes všechny problémy, které Ústecký kraj má, je na místě vyzdvihnout jeho pestrost a atraktivitu, která se rok od roku zlepšuje (navzdory pandemii, požárům, kůrovcové kalamitě a hluboké ekonomické krizi). Konec konců se o tom můžete dozvědět právě z Turistického magazínu, kde například chválíme snahu o zachování provozu na turistických lokálkách, zavedení síťové jízdenky platící po celém kraji, rozvoj sítě turistických tras a podobně. Nedávno jsme například publikovali speciální přílohu „Deset nejhezčích tras Ústeckého kraje“ (viz odkaz níže). Tyto trasy vybrali opět členové Klubu českých turistů. Přečtěte si o nich a pak se vydejte do terénu. Budeme rádi, když nám pak bez obalu sdělíte, třeba formou komentářů pod články, své vlastní zkušenosti, jak se vám líbí turistika u nás.
Fotografie k článku:
Foto: Martin Zíka
V Turistickém magazínu se také chceme věnovat tomu, jak současnou mládež vyrvat z drápů virtuální reality. Smutné je, že hodně dětí miluje vysedávání u počítačů, protože takový vzor chování vidí u svých rodičů. O to více je třeba podpořit rodiče, kteří své ratolesti naopak co nejvíce berou do přírody.
Foto: Martin Zíka
Krušné hory, to jsou dnes nekonečné zelené lesy, pastviny, rašeliniště. Zvláštní pocity tajemna vyvolávají zbytky zaniklých vesnic a osad, které často souvisely s dávnou hornickou činností. Technické památky toho druhu jsou zařazeny do seznamu světového dědictví UNESCO. Z vrcholu Meluzína je vynikající výhled jak ke Klínovci, tak na vrch Mědník, kde najdete staré štoly přístupné turistům.
Foto: Martin Zíka
Zapomenuté České nizozemí je dlouhodobě na okraji zájmu vedení Ústeckého kraje. Přesto je to destinace natolik zajímavá, že by si zasloužila vlastní management cestovního ruchu.
Foto: Martin Zíka
Lužické hory už svou vlastní destinační agenturu mají. Ta úzce spolupracuje s německými partnery, kteří pečují o Žitavské hory a v cestovním ruchu jsou o hodně napřed. Na snímku je cyklista pod vrcholem Jedlové.
Foto: Martin Zíka
Dolní Pooohří, to je především řeka Ohře, chmel a mystika. Touto destinací prochází národní cyklotrasa č. 6, což naznačuje, že právě rozvoj cykloturistiky by zde byl nejvhodnějším směrem rozvoje cestovního ruchu. Na snímku cyklista u rozhledny Stradonka, kde také bývalo staré hradiště.
Foto: Martin Zíka
Destinace České středohoří má kvalitní síť značených turistických tras a je nesmírně bohaté na chráněné přírodní lokality a historické památky. Je to excelentní destinace pro rodinné výlety, ale chybějí zde služby jako jsou třeba veřejná tábořiště. Na snímku turisté u zaniklé trati v Kamenickém Šenově.
Foto: Martin Zíka
V Ústeckém kraji je více než 80 naučných stezek. K těm nejstarším, nejdelším a nejlépe řešeným patří Köglerova naučná stezka na Krásnolipsku. Prochází z části Českým Švýcarskem a z části Českým nizozemím.
Foto: Martin Zíka
Nejkrásnější vyhlídky Ústeckého kraje najdete nepochybně v Českém středohoří. Je to dáno geomorfologickým charakterem krajiny, ve které je množství vrcholů vulkanického původu. Na snímku je výhled z Košťálu směrem k Lipské hoře.
Foto: Martin Zíka
Klub českých turistů nepečuje jen o turistické trasy. Každoročně pořádá v Ústeckém kraji stovky akcí pro veřejnost.
Foto: Martin Zíka
Národní park České Švýcarsko prožívá těžké časy. Po kůrovcové kalamitě přišel rozsáhlý požár, který postihl oblast kolem Pravčické brány, nejnavštěvovanější přírodní památky v Ústeckém kraji. Nicméně i tak zde jsou oblasti, které stojí za návštěvu, jako jsou třeba Jetřichovické stěny.
Související články:
TURISTICKÉ TRASY NA DĚČÍNSKUSERIÁL: KAM NA VÝLET V ÚSTECKÉM KRAJI?
ZPESTŘETE SI NÁVŠTĚVU ÚSTECKÉHO KRAJE KULTURNÍMI AKCEMI
KALENDÁŘ TURISTICKÝCH AKCÍ 2023
CESTOVÁNÍ PO KRAJI SE SÍŤOVKOU
ORGANIZOVANÁ TURISTIKA V ÚSTECKÉM KRAJI
TURISTICKÁ ZNAČKA HROU
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:














