CESTOVNÍ RUCH A TURISTIKA

Z pohledu praktických zkušeností turistického návštěvníka.

Na území Ústeckého kraje udržuje Klub českých turistů přes tři tisíce kilometrů značených tras, které propojují většinu důležitých kulturních, historických a přírodních památek. Síť pěších stezek a cyklotras patří mezi pilíře rozvoje cestovního ruchu. Drtivá většina turistických návštěvníků ji využívá, protože pomáhá dobře se orientovat jak v otevřeném terénu tak i ve městech. Trasy jsou vybaveny mapami, rozcestníky, odpočívadly a často vedou kolem informačních center a různých služeb.

Pravidelná údržba turistického značení - Ústecký kraj.

Foto: Václav Nič

Značkaři Klubu českých turistů na území Ústeckého kraje každoročně obnoví více než 1000 kilometrů značených turistických tras. To je zhruba třetina všech tras v kraji. Bez turistických tras by rozvoj cestovního ruchu nebyl myslitelný. Například na území národního parku České Švýcarsko je to často jediná možnost, kudy turisté smějí procházet.

Činnost Klubu českých turistů je velmi záslužná. Značkaři, kteří v terénu dbají nejen o malovaní značek, ale také o dobrou průchodnost tras, například prořezáváním náletů a křovin, budováním lávek přes vodní toky nebo instalací jistících prvků na rizikových úsecích, svou práci dělají bez nároku na honorář, propláceny jim jsou pouze náklady spojené s touto činností. My, jako běžní turisté - uživatelé si vlastně ani neuvědomujeme, kolik práce a starostí stojí za tím, že si můžeme „jen tak“ jít lesem. Jde i o to, že všechny trasy se musejí projednat s majiteli pozemků, vybavit mapami a rozcestníky, zanést do tištěných a elektronických aplikací, a tak dále. Nutno zmínit, že tato činnost se odehrává ve spolupráci s úřadem Ústeckého kraje, který značení na svém území podporuje.

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ JAKO DŮLEŽITÝ PARTNER PRO CESTOVNÍ RUCH

Cestovní ruch lze posuzovat z nejrůznějších pohledů. V konečném důsledku však jde hlavně o to, aby byl ekonomickým přínosem pro místní obyvatelstvo a přitom nebyl zátěží, jak to můžeme vidět u extrémně navštěvovaných lokalit, kde se bavíme o tzv. overturismu. Důležité je umět návštěvníky rozprostřít v terénu a právě v tomto ohledu je velkým přínosem činnost Klubu českých turistů. Značené trasy jednak nabízejí návštěvníkům pestré možnosti kam vyrazit a také je dokáží směrovat na místa, kde je chceme mít, například ke službám, památkám, informačním centrům, atd. Proto je žádoucí další rozvíjení turistických tras a cyklotras, což je vždy potřeba řešit ve spolupráci s Krajskou komisí značení (předseda Václav Nič, tel.: 736 754 135, mail: nic@kctul.cz). Nejčerstvější novinkou je vyznačení certifikované páteřní dálkové trasy Hřebenovky v Ústeckém kraji, která by měla být kompletně v provozu od roku 2025.

CESTOVNÍ RUCH PODPORUJÍ TAKÉ AKCE PRO VEŘEJNOST

Nemálo návštěvníků pravidelně přijíždí do Ústeckého kraje, aby se zúčastnili turistických akcí organizovaných Klubem českých turistů. Ten má zastoupení v každém okresu. Ve třiceti odborech je organizováno přes dva tisíce členů, z nichž mnozí se podílejí na přípravě akcí pro veřejnost. Každoročně se jich uskuteční více než stovka. Oblíbené jsou zejména akce pro rodiny s dětmi jako jsou například Pohádkový les či Stezka odvahy. Také pochody, které mají velmi dlouhou tradici, lákají do našeho kraje nejen tuzemské hosty, ale i návštěvníky ze sousedního Německa, Polska, Rakouska i Slovenska. Je tedy možné říci, že se Klub českých turistů na rozvoji cestovního ruchu i tímto aktivně podílí.

SÍŤ CYKLISTICKÝCH TRAS JE KVALITNÍ, CHYBĚJÍ VŠAK SLUŽBY

Jako velmi solidní lze hodnotit systém značených cyklotras v Ústeckém kraji. To pomáhá zvyšovat návštěvnost zejména tuzemských návštěvníků. Krajem prochází několik dálkových cyklotras, například č. 2 Labská či č. 6 Ohře. Novinkou je cyklotrasa č. 66 - Pánevní procházející zajímavými místa a městy od Ústí nad Labem přes Teplice, Most a Chomutov až do Kadaně. Dále krajem vede několik desítek kratších lokálních cyklotras, které jsou vedené zpravidla po běžných komunikacích s automobilovým provozem. To je problematické protože bezpečnostní rizika odrazují užívání cyklotras. To platí zejména pro rodiny a skupiny s dětmi, ale i pro seniory. Ačkoli je snaha i tuto situaci řešit, budování speciálních cyklotras mimo komunikace není levnou záležitostí. Problémem nadále zůstává nedostatek kvalitních služeb na trasách, což by chtělo k tomu povzbudit soukromý sektor metodou pobídek.

BEZPEČNÉ MĚSTSKÉ CYKLOSTEZKY JSOU VELKOU SLABINOU ÚSTECKÉHO KRAJE

Absence bezpečných městských cyklostezek ve městech Ústeckého kraje vnímá veřejnost velmi kriticky. Na toto téma se hovoří už nejméně dvacet let, mnohá města již mají zpracovány studie, ale pozitivní posun je velmi pomalý. Na rozdíl od sousedního Německa či Rakouska jsou u nás rozumně řešené městské cyklostezky stále spíše raritou. V důsledku toho se cykloturisté městům spíše vyhýbají, což má pochopitelně negativní dopad na ekonomický přínos cestovního ruchu.

SPOLUPRÁCE S DESTINAČNÍMI AGENTURAMI VÁZNE

Jeden z nedostatků, kde by se dalo rychle dosáhnout zlepšení, je spolupráce jednotlivých aktérů v cestovním ruchu Ústeckého kraje. To jsou zejména destinační agentury, které mají na starost cestovní ruch v Českém Švýcarsku, Českém středohoří, Krušných horách a Dolním Poohří. Také Lužické a Žitavské hory mají své destinační zastoupení, to už ale spadá pod kraj Liberecký. Určitě by bylo dobré, aby tyto managementy mezi sebou více spolupracovaly a nehrály si mezi sebou na konkurenční boj, jak se to jeví při pohledu „z venku“. Například v Českém Švýcarsku nenajdete v infocentrech žádné promo na České středohoří a opačně. Což je chyba, protože Ústecký kraj má svým návštěvníkům opravdu co nabídnout a jeho kapacity zdaleka nejsou využité tak, jak by mohly být.

VEŘEJNÁ DOPRAVA ZAČÍNÁ ZAOSTÁVAT

V posledních letech jsme bohužel svědky úpadku v oblasti dopravní obslužnosti. Příčinou jsou pravděpodobně úsporná opatření, která ale v tomto případě jdou proti zájmům rozvoje cestovního ruchu. Pokud totiž chceme někam dostat návštěvníky (a jejich peníze), pak je tam musíme umět dovézt. Celkem dobře funguje doprava na páteřních komunikacích, tristní je však dopravní obslužnost uvnitř destinací. Na mnoho míst Ústeckého kraje se turista bez vlastního vozu nedostane vůbec (přičemž si musíme uvědomit, že vlastní vůz = nenavštívit restauraci, nezdržet se v infocentru, nepodpořit veřejnou dopravu, atd.). V tomto ohledu má doprava Ústeckého kraje, byť deklaruje, že slouží i turistům, opravdu co dohánět. Opět můžeme porovnat rozdíly v dopravní obslužnosti například v Českém a Saském Švýcarsku.

LOKÁLNÍ TRATĚ MAJÍ VELKÝ POTENCIÁL

Ústecký kraj je třeba pochválit za snahu udržet a v některých případech i rozvíjet provoz na turistických železničních tratích. Ty sice fungují většinou jen v letní sezóně, ale díky za to (opět by to chtělo masivnější propagaci těchto tratí, aby se zvýšilo jejich využití). Celkem je v Ústeckém kraji v provozu cca deset turistických lokálek se sezónním provozem, z nichž největší potenciál mají Vejprtská a Moldavská dráha v Krušných horách, Zubrnický, Kamenický a Podřipský motoráček a vlak Českého Švýcarska. V roce 2024 byl prodloužen víkendový provoz na takzvané Kozí dráze, takže Podkrušnohorský motoráček o víkendech pendluje mezi Děčínem a Krupkou, což je skvělé propojení několika destinací Ústeckého kraje. Ale i v tomto případě ještě máme rezervy. Například v Sasku je v blízkosti hranic s ČR provozováno několik tratí s pravidelným parním provozem, což je obrovská turistická atrakce lákající návštěvníky zdaleka. U nás se čas od času dějí pouze příležitostné jízdy, ale vždy s velkým zájmem veřejnosti. Proč toho nevyužít lépe?

MEDIÁLNÍ AKTIVITY PODPORUJÍCÍ CESTOVNÍ RUCH

Jedna z oblastí, kde za našimi německými sousedy ztrácíme krok, je propagace, čili způsob, jakým komunikujeme a oslovujeme turistickou veřejnost formou tištěných materiálů, internetových aplikací či zapojením různých médií (noviny, rozhlas, TV, aj.). Jednotlivé destinační agentury sice vydávají sezónní zpravodaje a Ústecký kraj distribuuje katalog s názvem „Brána“, to ale, jak se ukazuje zdaleka není dostačující. Porovnáme-li rozdíl v nabídce infocenter na české a německé straně, je opravdu výrazný. O zlepšení v této oblasti se snaží i náš Turistický magazín, který od roku 2024 komunikuje i s německými partnery. Získali jsme zkušenost, že to není snadné. Tam, kde jde o peníze, si totiž každá strana hájí to své. Česká strana však, přiznejme si, zatím výrazně zaostává a měla by „přidat“.

Fotografie k článku:

Foto: Václav Nič

Šluknovský zámek funguje i jako kulturní zařízení.

Foto: Martin Zíka

Pro Šluknovský výběžek (České nizozemí), je cestovní ruch jednou z nadějných cest udržitelného regionálního rozvoje. Jsou tu krásné turistické trasy i cyklotrasy, čistá příroda i množství unikátních sakrálních památek. Ale výrazně zde chybějí kvalitní služby, které by návštěvníkům poskytly žádaný servis. Výjimkou je Šluknovský zámek v němž funguje regionální infocentrum.

Foto: Karel Veselý

Velkou vzpruhou pro cestovní ruch v Ústeckém kraji může být zařazení dvou lokalit na seznam kulturního dědictví UNESCO. Je to Žatecko - kraj chmele a Hornická kulturní krajina Krušnohoří. Patří tam i hůrka Mědník s prohlídkovými štolami na snímku.

Foto: Martin Zíka

Svého času se zkoušely v různých destinacích cyklobusy. Tato služba však není zatím příliš využívána, protože cyklotrasy jsou v Ústeckém kraji často vedeny po nebezpečných komunikacích s automobilovým provozem. To je jedna z bariér rozvoje cestovního ruchu.

Zittauer Smalspurbahn - Žitavská úzkorozchodná dráha.

Foto: Martin Zíka

Na rozdíl od našich sousedů v Sasku nefunguje v Ústeckém kraji ani jedna trať s pravidelným parním provozem. Sasové jich mají několik a vědí, proč to dělají. Je to totiž obrovské lákadlo pro turistické návštěvníky. Z pohledu cestovního ruchu se to vyplatí, přestože se provoz parních vlaků musí dotovat. Na snímku úzkorozchodná Žitavská dráha.

Zubrnická muzeální železnice - stanice Zubrnice.

Foto: Martin Zíka

V Ústeckém kraji by mohla pára jezdit pravidelně například do Zubrnic. Mohlo by to výrazně podpořit cestovní ruch v této oblasti Českého středohoří. Musel by se však vytvořit projekt, který by dopravu propojil s řadou dalších služeb, aby se náklady na provoz vyplatily.

Foto: Martin Zíka

Na celodenní síťovou jízdenku DÚK se můžete projet i výletní lodí po Labi. Ta jezdí v letní sezóně mezi Hřenskem a Děčínem a mezí Ústím a Roudnicí. Je to opravdu skvělý zážitek zejména v oblasti Labského kaňonu a Českého středohoří.

Cykloturista na Labské stezce pod hradem Střekovem.

Foto: Martin Zíka

ÚSteckým krajem vede také několik dálkových cyklistických tras. Ty hlavní jsou Labská, Ohře a Pánevní. Jejich potenciál je však zatím využíván nedostatečně vzhledem k nedostatku služeb.

Foto: Martin Zíka

Centrální část Českého středohoří je úžasně zajímavá destinace s vrcholy, rozhlednami, historickými památkami, naučnými stezkami a unikátními přírodními lokalitami. Dopravní obslužnost pro turisty je však špatná a tak tento potenciál není využit, jak by mohl být. Na snímku výhledy z Lysé hory u Hlinné.

Foto: Martin Zíka

Klub českých turistů každoročně pořádá v Ústeckém kraji stovku akcí pro veřejnost. Na snímku účastníci mezinárodního turistického srazu v Krupce. Tyto akce jsou skvělou propagací kraje s pozitivním dopadem na cestovní ruch.

Foto: Martin Zíka

ÚStecký kraj je mimo jiné také krajem rozhleden. Klub českých turistů pořádá pochody u příležitosti výročí jejich zprovoznění. V roce 2025 to bude mezinárodní pochod na Tanečnici v Českém nizozemí.