NEJNIŽŠÍ BOD ČESKÉ REPUBLIKY

V honbě za energiemi člověk dokáže věci nevídané.

Pokud si logicky myslíte, že nejnižší bod České republiky je v místě, kde řeka Labe opouští naši zemi, tj. u Hřenska (115 m n. m.) uvažujete správně, ale stejně jste na omylu. Takhle to platilo ještě v polovině minulého století před tím, než vznikl velkodůl Bílina v Mostecké pánvi v Ústeckém kraji. Ten se zavrtal tak hluboko, že vytvořil nový rekord. Jeho dno totiž dosáhlo v roce 2014 nadmořské výšky pouhých 20 metrů nad mořem!

Foto: Martin Zíka

Z vyhlídky pod Ovčím vrchem u Braňan na Mostecku můžeme spatřit nejnižší místo České republiky. Kolem vyhlídky prochází červená turistická trasa.

Ovšem ani to ještě není konečná kóta, protože od té doby se dno lomu ještě více prohloubilo a možná už nyní je níže, než hladina moře. Každopádně je to v naší zemi nejnižší bod v krajině a tudíž je to i náramná turistická zajímavost, která si zaslouží pozornost publika. Bohužel, stanout na nejnižším bodě České republiky nemůže jen tak někdo, je to místo, kam mohou toliko pouze osoby povolané. Nicméně do něj můžeme pohlédnout díky vyhlídce pod Ovčím vrchem u Braňan.

VYHLÍDKA „DO POŘÁDNÉ DÍRY“

„To je teda pořádná díra“, řekl jeden z účastníků letní botanické exkurze vedené Karlem Neprašem, když jsme se při zkoumání přírodních zajímavostí ocitli na místě, kde byla vybudována jedna z nejpodivnějších vyhlídek, jakou jsem kdy viděl. Směřuje totiž na obrovský velkodůl Bílina, jehož délka i šířka činí více než 5 kilometrů.

DŮL BÍLINA

Obrovskou díru, která se pravděpodobně jednou stane velkým jezerem pod Krušnými horami, vytvořil člověk proto, aby se dostal k zásobám třetihorní hnědouhelné sloje. Ta vznikla z obrovského rašelinného močálu. Aby se člověk se svými mohutnými rypadly k uhlí dostal, muselo být přesunuto mnoho milionů kubických metrů zeminy, což způsobilo zánik obcí Břežánky, Břešťany, Jenišův Újezd, Liptice a Libkovice přímo v místě těžby a dalších obcí Dřínek, Hetov, Chotovenka, Lyskovice a Radovesice, které byly mezi lety 1969 až 2003 zasypány skrývkou (dnešní Radovesická výsypka). Lom Bílina vytěží ročně kolem 8 milionů tun uhlí, přitom velkou část z toho spálí blízká elektrárna Ledvice. Taková je daň za „pokrok“.

Vyhlídka na nejnižší místo České republiky je řešena jako zastřešené odpočívadlo vybavené naučnými panely a u ní je dřevěná plošina s popisem toho, co je ostud vidět, tzn. kromě samotného dolu také města a obce v okolí jakož i část krušnohorského hřebene. Naučné panely jsou věnovány uhelné těžbě a také archeologickým vykopávkám v okolí.

NOVÉ JEZERO POD KRUŠNÝMI HORAMI

Existence tohoto nejnižšího bodu ČR je dočasná a vlastně je závislá na činnosti čerpadel, které z hluboké díry neustále vyčerpávají vodu. Po ukončení těžby, což by mělo být nejdříve kolem roku 2030, zmizí tento bod pod hladinou nového jezera, které se bude plnit spoustu let a jednou zde vznikne rekreační oblast podobná té, jaká vzniká u jezera Most (jenže asi 3x větší). Pak se budou moci obyvatelé Hřenska opět přihlásit o své prvenství.