AKTUALIZACE: 1.9.2025

Publikováno: 25.5.2020

Rubrika: Retrospektiva / Turistická trasa

Region: Ústecko • Destinace: Krušné hory

BITVA U CHLUMCE A PŘESTANOVA

Roku 1813 se pod Krušnými horami odehrál prolog pádu císaře Napoleona.

Na konci srpna roku 1813 se Ústecko stalo dějištěm největší a nejkrvavější bitvy ve svých dějinách. V pásu pod Krušnými horami došlo v průběhu dvou dnů k tvrdému střetu napoleonské armády vedené generálem Vandammem a spojených armád Pruska, Rakouska a Ruska. Přestože je dnes bitva u Chlumce a Přestanova poněkud ve stínu známější „bitvy národů“, ke které došlo u Lipska ve dnech 16. – 19. října 1813, tvořila její důležitou předehru.

Foto: Archivní snímek

Žánrový výjev z bitvy u Chlumce a Přestanova.

CHLUMEC JAKO OBLÍBENÉ HISTORICKÉ BOJIŠTĚ

Když se řekne „bitva u Chlumce“, člověk znalý historie se hned zeptá, která? Okolí tvrze a malé obce, která se dnes rozrostla v město pod Krušnými horami v Ústeckém kraji, se totiž stalo z důvodu blízkosti Nakléřovského průsmyku dějištěm tří významných bitev, pomineme-li menší šarvátky. První bitva u Chlumce proběhla již v roce 1040 a střetlo se v ní vítězné vojsko českého panovníka Břetislava I. a německého krále Jindřicha III. Černého.

Druhá bitva u Chlumce se odehrála roku 1126, při které byl českým knížetem Soběslavem I. poražen německý král Lothar III. Šlo v podstatě o trestnou výpravu Oty II. Olomouckého, který usiloval o český trůn a tento v čele německého vojska nakonec sám přišel v bitvě o život a Lothar padl do zajetí.

BITVA U CHLUMCE - STŘED ČTYŘ ARMÁD

Třetí, největší a nejslavnější chlumecká řež se odehrála ve dnech 29. až 30. srpna 1813. Té se budeme také více věnovat v tomto článku. Do křížku se zde dostaly vojáci z Ruska, Rakouska a Pruska, kteří v hodně krvavé bitvě rozprášili francouzské vojsko napoleonského generála Vandamma. Ztráty na životech se počítaly v desetitisících. Zhrzený Napoleon se nehodlal smířit s porážkou a 17. září se pokusil do Čech dostat znovu, a zase přes Chlumec. To už si ho ale pohlídala spojenecká vojska vedená generálem Schwanzerbergem, takže se musel stáhnout a dát už pokoj. Čekala ho totiž největší bitva u Lipska, která zpečetila osud jeho armády.

VÝLET PO MÍSTECH BOJŮ BITVY U CHLUMCE 1813

Pokud byste chtěli vidět na vlastní oči, jak asi vypadala bitva u Chlumce osudného roku 1813, vydejte se na začátku září k vrchu Horka u Chlumce, kde každoročně probíhá historická rekonstrukce. Ta výroční se uskuteční v sobotu 9. 9. 2013. Na významná místa, kde se hlavněmi pušek a kanónů psala historie se však můžete vydat kdykoli a já vám k tomu poskytnu následující nápovědu.

Abychom si představili, kde všude probíhaly boje mezi oběma stranami bitvy, rozdělíme si putování do dvou etap. Cestou nás čeká 10 zastavení s tabulemi informujícími o historii místa a o průběhu bojů. Kdo chce vědět o bitvě 1813 více, najde mnoho informací na wikipedii nebo v řadě publikací.

1. ETAPA NAKLÉŘOVSKÁ

Autobusem DÚK (Doprava Ústeckého kraje) linky 451 dojedeme z Ústí nad Labem do Telnice, rozcestí Krásný Les. Odtud se vydáme po zelené TZT (turistická značená trasa) do Zadní Telnice k domu Horské služby, kde začíná modrá TZT vedoucí do Nakléřova. Na východě odděluje Krušné hory od Děčínské vrchoviny známý Nakléřovský průsmyk. V minulosti vedla Nakléřovským průsmykem důležitá cesta spojující Čechy se sousedním Saskem. Využívali jí nejenom cestovatelé a obchodníci, ale také mnohé armády. A právě tudy táhla vojska, jež se potom střetla v krvavé bitvě u Chlumce a Přestanova.

Na křižovatce odbočíme vpravo a po hlavní silnici půjdeme cca 300 m dolů okolo pensionu s restaurací U Johnů ke Kleistovu pomníku s informační tabulí o historii místa. Pár metrů pod pomníkem odbočuje vlevo ze silnice zpevněná cesta, po které vystoupáme okolo dvojice vysílačů k místu proslavenému dalekým výhledem na Nakléřovské výšině (704 m), kde stávala do roku 1944 mohutná rozhledna, zvaná Císařská. Tu v roce 1913 k stoletému výročí bitvy slavnostně otevřel ústecký horský spolek (nyní se zvažuje její obnovení). Z tohoto místa Napoleon údajně přihlížel tragédii svých vojsk bojujících dole v údolí.

Na zpáteční cestu můžeme zvolit dvě trasy, obě přibližně dlouhé 13 km. Buďto se vrátíme zpět nahoru na křižovatku a vpravo po modré TZT sejdeme dolů přes horní Libouchec na křižovatku se zastávkou Malé Chvojno, rozc. a linkou 452 nebo 453 dojedeme do Ústí.
Druhá možnost je sejít po frekventované silnici cca 4 km do Telnice s pohostinnou restaurací U Zeleného stromu, u které je zastávka linky 451 do Ústí, případně pokračovat po chodníku cca 2 km do Varvažova k Rakouskému pomníku, kde je začátek žluté TZT po místech bitvy.

Ještě než dojdeme do Telnice (cca 800 m), stojí za zastavení po pravé straně v lese stojící kaple Panny Marie. Novogotická kaple byla vystavěna v roce 1860 jako součást zámeckého areálu Ledebourů, tehdejších majitelů panství. Zámek byl po druhé světové válce zničen, ale kaple je dnes opravená a dobře přístupná po zpevněné cestě.

2. ETAPA VARVAŽOVSKO PŘESTANOVSKÁ

Výchozím místem druhé etapy po stopách bitvy u Chlumce bude Varvažov, kam se dopravíme z Ústí nad Labem autobusem linky 451.

První zastavení je u Rakouského pomníku, kde začíná žlutá TZT, která nás provede po nejdůležitějších místech bitvy. Po prohlídce pomníku a seznámení s historií bojů přejdeme přes silnici k bývalé poštovní stanici (v současnosti penzion a restaurace Stará Pošta) a vlevo podél silnice přes parkoviště k nedalekému Pruskému pomníku. Vrátíme se na parkoviště a vlevo budeme pokračovat po žluté k romantickému Oprámu, za nímž se cesta klikatí zvlněným lesním terénem ke Kozí dráze, u které narazíme na další informační tabuli.

Vlevo od tabule odbočuje doprava do lesa neznačená pěšina, která nás dovede po překročení Ždírnického potoka po necelých sto metrech k místu s pomníkem generála Vandamma, kde byl generál zajat. V případě velké vody v potoce je nutné sejít po značce k odbočce Nad Žandovem, která nás k pomníku dovede. Po návratu k rozcestníku sestoupíme dolů do Žandova, kde se u kapličky seznámíme s historií obce. Další zastavení nás čeká na chlumeckém hřbitově, kde byl v roce 2003 upraven menší hromadný hrob padlých vojáků.

Od hřbitova pokračuje naše cesta k tzv. Jubilejnímu památníku bitvy u Chlumce, u kterého se konají pietní akce k uctění padlých vojáků v bitvě. Za památníkem nás čeká výstup na kopec Horka s barokní kaplí Nejsvětější Trojice, kde Francouzi umístili ze strategických důvodů svůj hlavní stan. Po sestupu projdeme okolo kostela sv. Havla do centra Chlumce, kde je možné se občerstvit.

Posilněni se vydáme dál k obci Stradov, kde se nachází na návsi pod kaplí vedle hostince U Dostrašilů jednoduchý pomníček. Zde si z načerpaných informací o průběhu bojů představíme, jak Rusové ustupovali před francouzskou přesilou k Přestanovu a budeme pokračovat v jejich stopách po cyklotrase č. 3009 do místa nejtěžších bojů u Juchtové kaple nad Přestanovem, kde za cenu obrovských ztrát zastavili postup Francouzů. Na zdejší křižovatce se nachází jednoduchý zhruba 7 metrů vysoký památník věnovaný všem obětem bojů.

Od křižovatky vede žlutá značka po silnici č. 247 dolů do Přestanova ke kruhovému objezdu a podél silnice č. 13 směrem na Teplice k Ruskému pomníku. Po prohlídce pomníku se vydáme na poslední úsek putování po stopách bitvy k místu nejsmutnějšímu, hromadnému hrobu, ležícímu symbolicky v místech nejprudších bojů.

Po žluté značce se vrátíme zpět do Chlumce, odkud je dobré autobusové spojení, viz jízdní řády DÚK. Délka této trasy je cca 13 km.

Fotografie k článku:

Foto: Archivní snímek

Žánrový výjev z bitvy u Chlumce a Přestanova.

Foto: Karel Punčochář

Nakléřovský průsmyk. V minulosti vedla Nakléřovským průsmykem důležitá cesta spojující Čechy se sousedním Saskem. Využívali jí nejenom cestovatelé a obchodníci, ale také mnohé armády. A právě tudy táhla vojska, jež se potom střetla v krvavé bitvě u Chlumce a Přestanova.

Foto: Karel Punčochář

Pomník generála Kleista v Nakléřově. Pomník byl postaven v r. 1913 ke stému výročí bitvy u Chlumce a udělení čestného predikátu von Nollendorg generálu Fridrichu Kleistovi. Právě tudy přešel přes hory ze Saska při ústupu od prohrané bitvy u Drážďan a se svými vojáky vpadl do týlu sboru francouzského generála Vandamma.

Foto: Karel Punčochář

Pomník generála Colloredo-Mansfelda ve Varvažově. Pomník byl odhalen 17. září 1825 a věnován hrdinským činům rakouského generála Colloredo-Mansfelda. Na rozložité několikanásobně odstupňované základně obelisku spočívá pozlacená socha lva, nad ní reliéfní busta generála s válečnými vyznamenáními. Autorem sochařské výzdoby je Václav Prachner, nejvýznamnější sochař vrcholného klasicismu v Čechách.

Foto: Karel Punčochář

Pruský památník ve Varvažově. Je nejstarším památníkem bitvy vůbec. Nachází se při silnici do Teplic. Pomník je završen Železným křížem. Přední stěna obelisku nese nápis Die geffalen Helden ehrt dankbar König und Vaterland. Sie ruhen in Frieden. Kulm am 30. August 1813. (Padlým hrdinům věnuje vděčný král a vlast. Odpočívejte v pokoji. Chlumec 30. srpna 1813). Byl odhalen již 8. září 1817 za přítomnosti přední šlechty.

Foto: Karel Punčochář

Pomník zajetí generála Vandamma v Žandově. Tento pomník stojí na tzv. Asmanově louce ve ždírnickém údolí nad Žandovem. Pomník je tvořen jednoduchým zužujícím se hranolem, na jehož vrcholu je umístěna dělová koule.

Foto: Archivní snímek

Žánrový výjev ze zatčení generála Vamdamma 30. srpna 1813 nad Žandovem.

Foto: Karel Punčochář

Jubilejní památník v Chlumci. Největší, tzv. Jubilejní památník byl vybudován na náklady rakouské vlády, aby na věčné časy připomínal hrdinství spojeneckých vojsk za napoleonské bitvy roku 1813. Návrh zpracoval architekt Julius Schmiedel z Prahy. Na umělém náspu s přístupovým schodištěm se na mohutném odstupňovaném kamenném základu tyčí do výše 26 m vysoký nahoru se zužující válec se sochou lva od sochaře Adolfa Mayerla. Památník byl slavnostně otevřen 29. srpna 1913.

Foto: Karel Punčochář

Pohled na Horku nad Chlumcem, odkud řídil boje svých vojsk francouzský generál Vandamme. V té době byl kopec holý a tedy strategicky důležitý.

Foto: Karel Punčochář

Pohled od Chlumce k Doubravské hoře nad Teplicemi, odkud z bezpečné vzdálenosti sledovali průběh bitvy sám ruský car Alexander I. a pruský král Vilém I. Rakouský císař František I. byl ještě opatrnější a zastavil se až v Lounech, kam mu zprávy o probíhající bitvě donášel posel.

Foto: Karel Punčochář

Pomník všem obětem na křižovatce u Stradova. Jednoduchý zhruba 7 metrů vysoký památník všem obětem na místě nejtěžších bojů se nachází u Juchtové kaple na křižovatce Unčín - Přestanov - Stradov. Jedná se o zužující se hranol, na jehož vrcholu je šestihran s vepsaným datem bitvy. Po obvodu se naházejí pamětní desky. Byl postaven v roce 1912 z výtěžku sbírky obyvatel Přestanova. Je mylně označován jako francouzský, avšak francouzský pomník na bojišti nikdy nebyl postaven.

Foto: Karel Punčochář

Ruský pomník v Přestanově. Jeden z nejkrásnějších památníků se nachází za Přestanovem při silnici na Teplice. K položení základního kamene došlo 28. září 1835 u příležitosti setkání protinapoleonské koalice v Teplicích za přítomnosti ruského cara Mikuláše I., pruského krále Viléma III. a rakouského císaře Ferdinanda I. Na pomníku Niké svírá v levé ruce oválný štít s datem bitvy.

Foto: Karel Punčochář

Pohled od ruského pomníku do prostoru nejtěžších bojů u Přestanova s lesíkem, kde je umístěn hromadný hrob.

Foto: Karel Punčochář

Hromadný hrob 10 000 padlých v Přestanově. Hrob leží symbolicky v místě nejprudších bojů u Přestanova. Chlumecký hrabě Josef Westphalen nechal roku 1835 shromáždit ostatky padlých vojáků rozesetých po celém okolí a pietně je uložit do hromadného hrobu. S ostatky 10 000 padlých jde tak o vůbec největší hromadný hrob na území Čech.

---