HŘEBENOVKA KRUŠNÉ HORY - VÝCHOD

Úsek dálkové turistické trasy v délce 143 km od Klínovce do Petrovic.

Realizoval Klub českých turistů s podporou Ústeckého kraje

Otevření r. 2025

HŘEBENOVKA KRUŠNÉ HORY - VÝCHOD

Úsek dálkové turistické trasy v délce 143 km od Klínovce do Petrovic. • Realizoval Klub českých turistů s podporou Ústeckého kraje • Otevření r. 2025

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji

Nejkrásnější turistické trasy Ústeckého kraje

Turistická informační centra Ústeckého kraje

AKTUALIZACE: 14.11.2025

Publikováno: 29.5.2025

Rubrika: Turistická trasa

Region: Ústecký kraj • Destinace: Krušné hory

HŘEBENOVKA

Vyčistěte si hlavu na velkém treku.

Jedním z nejambicióznějších turistických projektů posledních let je realizace dálkové turistické trasy, která vede převážně po hřebenech horských masivů v severním pohraničí Čech a Moravy. Trasa dostala název Hřebenovka a má s různými variantami délku téměř tisíc kilometrů. Jejími hraničními body jsou Hranice v Ašském výběžku a Praděd v Jeseníku. Jestli máte rádi turistiku a chcete si dát pořádně do těla, tak v České republice asi nenajdete lepší volbu.

Foto: Martin Zíka

Na území Ústeckého kraje vstupuje Hřebenovka z kraje Karlovarského těsně pod vrcholem Klínovce.

Realizace Hřebenovky rozhodně nebyla jednoduchou záležitostí. Byla potřeba koordinovaná spolupráce několika krajů a mnoha destinačních organizací, přičemž hlavním realizátorem projektu je Klub českých turistů. Ten zajišťuje značení a instalaci potřebné infrastruktury v terénu, přičemž jsou zohledňovány zájmy cestovního ruchu. Hřebenovka má totiž přispět k rozvoji a udržitelnosti služeb jako je ubytování, stravování, zážitkové a další aktivity.

HŘEBENOVKA PO VZORU KAMMWEG

Důležité je připomenout, že vyznačení nové Hřebenovky je inspirováno jednou z nejstarších dálkových turistických tras v Evropě. Ta se dostala do povědomí pod názvem Kammweg (vedla převážně oblastí tzv. Sudet). Mezi léty 1902 – 1935 dosáhla délky 1200 km. Zajímavostí je, že byla dílem spolupráce českých a německých turistických spolků, které se na její realizaci dohodly 13. dubna 1902 ve Varnsdorfu.

Na území Čech a Moravy byla vedena po horských masivech z Krnova do Vyššího Brodu a pokračovala dále do německých zemí. V důsledku válečných a hlavně poválečných událostí trasa na nějaký čas zmizela, protože na mnoha místech vedla nepřístupným pohraničním pásmem. Ale myšlenka nezapadla. Uplynulo mnoho let a Hřebenovka opět ožila, přestože nekopíruje přesně původní Kammweg, což již není možné (zatopené oblasti, frekventované silnice, atd.).

HŘEBENOVKA JE HOTOVÁ

Otevřením posledního úseku ve východních Krušných horách (143 km) je Hřebenovka kompletní. Každou ze sedmi etap je možné projít během jednoho dne včetně poznávání zajímavostí v blízkém okolí. Z oblasti Karlovarského kraje Hřebenovka přechází do Ústeckého kraje na Klínovci. Následují tyto etapy:

Boží Dar – Klínovec - Měděnec: 21 km
Měděnec – Hora Sv. Šebestiána: 19 km
Hora Sv. Šebestiána – Lesná: 20 km
Lesná – Český Jiřetín: 29 km
Český Jiřetín – Nové Město: 17 km
Nové Město – Komáří Hůrka: 17 km
Komáří Hůrka – Petrovice: 20 km

V Petrovicích trasa přechází z Krušných hor do oblasti Labských pískovců a Lužických hor jako Hřebenovka Českého Švýcarska. Ta pak u turistického mostu na Stožeckém sedle přechází do Libereckého kraje a pokračuje směrem k Ještědu.

CO VE VÝCHODNÍCH KRUŠNÝCH HORÁCH UVIDÍTE?

Absolvování Hřebenovky v Krušných horách se bude určitě líbit lidem, kteří se rádi pohybují mimo civilizaci. Hluboké lesy plné průzračných potoků střídají vřesoviště a širé pastviny s pasoucím se dobytkem, což navozuje dojem, jako kdybyste se vrátili do minulého století. Díky tomu, že se po hřebenu Krušných hor pohybujete v nadmořské výšce více než 700 m nad mořem se občas otevírají úžasné výhledy do české kotliny, zejména pak na malebné vrcholy Českého středohoří a Doupovských hor.

V dávné minulosti, již od dob ranného středověku, se v Krušných horách těžily rudy obsahující cenné kovy, zejména cín a stříbro. Čeští panovníci do těchto míst zvali havíře z německých zemí, což bylo důvodem vzniku tzv. Sudet, kde žilo převážně německé obyvatelstvo. Po těžební činnosti zůstalo na úbočích hor mnoho štol, z nichž některé jsou zpřístupněny veřejnosti, například Starý Martin v Krupce, Lehnschafter v Mikulově či štoly pod Mědníkem. Hornická krajina Krušnohoří byla v roce 2019 zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO (5 lokalit na české i německé straně) a mnohé její památky lze vidět a navštívit právě při putování po Hřebenovce.

Neméně zajímavé jsou přírodní krásy vrcholových pasáží Krušných hor, zejména pak unikátní rašeliniště a slatě, které jsou chráněny jako rezervace či chráněná území. Při jejich návštěvě máte pocit, jako byste se ocitli na Šumavě. I zde jsou území s horskou klečí, kde se vyskytují unikátní rostlinné druhy i živočichové. Do nejvyšších lesnatých partií se úspěšně vrátila populace ohroženého tetřívka obecného, který se stal symbolem krušnohorské Hřebenovky.

V průběhu každé etapy se můžete zastavit, občerstvit či ubytovat v horských obcích a městečkách. Na novém úseku Hřebenovky se jedná zejména o Měděnec, Horu Svatého Šebestiána, Horu Svaté Kateřiny, Mníšek, Český Jiřetín, Nové Město, Cínovec, Horní Krupku a Petrovice. Každopádně ale počítejte s tím, že služby cestovnímu ruchu jsou v Krušných horách spíše sporadické (což by se mělo díky Hřebenovce postupně zlepšovat). Proto je důležité se na každou túru řádně vybavit, a to nejen svačinou. Je třeba počítat s tím, že se pohybujeme v horském terénu, kde nás mohou zastihnout rozmary počasí. V případě vážnějších zdravotních komplikací můžete využít tzv. bodů záchrany, které se vyskytují přímo na trase.

ALTERNATIVA HŘEBENOVKY V SASKU

Český projekt Hřebenovky vzbudil zájem i u našich sousedů v Sasku, kteří podél hranice v oblasti Erzgebirge (německý název pro Krušné hory) vyznačili alternativní dálkovou trasu nesoucí původní název Kammweg. Ta začíná v Geisingu u Altenbergu (nedaleko Krupky) a pokračuje stále po německé straně k městu Adorf /Vogtland, kde opouští příhraničí. Pak už směřuje do německého vnitrozemí, kde zatím končí v městečku Blankenstein.

Zdatným turistům se tak nabízí jedinečná příležitost projít si oblast Krušných hor po české i německé straně a seznámit se tak s rozdílnými kulturami i různým přístupem k cestovnímu ruchu. Na mnoha místech je možné z Hřebenovky na Kammweg a zpět přecházet přes turistické hraniční přechody.