Autor článku:

Martin Zíka

PROFIL

O ČEM PÍŠE:

NAŠE TIPY:

AKTUALIZACE: 7.1.2026

Publikováno: 04.11.2022

Rubrika: Sakrální památka

Region: Šluknovsko • Destinace: České nizozemí

KŘÍŽOVÁ CESTA V RUMBURKU

aneb jak neradno je rouhati se na posvátné pastvině Boží.

V Českém nizozemí se nachází celkem čtrnáct křížových cest, ale málokterá z nich měla tak dramatický osud jako ta v Rumburku. Inu, cesty páně jsou nevyzpytatelné. Tak se pojďme podívat na Strážný vrch v jakém stavu se nachází jediná terakotová křížová cesta v tomto regionu. Z Lužického náměstí v Rumburku je to pouhý jeden kilometr po modré turistické trase.

Foto: Martin Zíka

Ke křížové cestě v Rumburku trefíte snadno. Dovede vás sem modrá turistická značka.

Po výstupu na Strážný vrch, kterému se kdysi dávno říkalo Hutweide (pastvina) či Johannisberg, staneme před kostelíkem Stětí svatého Jana Křtitele. Tento nepříliš výrazný kopeček měl pro místní obyvatele posvátný význam odedávna. Proto si na něm postavili poutní kapli. Jenže v době reforem Josefa II. byla kaple odsvěcena a kostelík byl přestavěn na větrný mlýn. Toto zneuctění posvátného místa nízkými komerčními zájmy nezůstalo bez následků. Mlýnu se nedařilo, časté poryvy prudkého větru lámaly lopatky větrného kola a docházelo zde i k neštěstím. Jeden z mlynářských tovaryšů spáchal sebevraždu, jiného zase zachytily lopatky mlýna.

RUMBURŠTÍ NAKONEC DOSTALI ROZUM

Místo toho, aby se lidé nad tím zamysleli, zřídili v objektu zkrachovalého mlýna kořalečnu a nálevnu, kde se odehrávaly pijatyky a všelijaké orgie a neřesti. Scházela se zde spodina města, což nedělalo dobrotu. Místo dříve zasvěcené modlitbám sloužilo pravému opaku. Jeden z měšťanů proto kořalečnu vykoupil a na místě nechal opět postavit kostelík sloužící od roku 1845 pobožnostem. Půl století na to nechal děkan Anton Ulbrich z Rumburku vybudovat kolem kostelíka 14 zastavení křížové cesty, která můžeme obdivovat dodnes.

KŘÍŽOVÁ CESTA STOJÍ V RUMBURKU OD ROKU 1900

Křížovou cestu požehnal 1. července 1900 představený kapucínského kláštera v Rumburku P. Hilarius Pokorný. O rok později byl do zdi kaple Stětí svatého Jana Křtitele vsazen reliéf Krista v Getsemanské zahradě. Nakonec roku 1908 bylo doprostřed areálu křížové cesty umístěno sousoší „Ukřižování“ (u paty ukřižovaného Krista klečí Máří Magdalena). Sousoší stávalo původně přímo ve městě před městským chudobincem, ten však musel ustoupit stavbě gymnázia.

PO VEŘÍCÍCH PUTOVALI NA STRÁŽNÝ VRCH POHRANIČNÍCI

Ke křížové cestě pak konalo nábožné poutě bohabojné obyvatelstvo města Rumburka (i okolí) dalšího půl století. Pak přišla další rána. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 se v kapli usadila pohraniční stráž, která si zde zřídila hlásku. Vojenská správa kapli samozřejmě neprospěla a zanedlouho se uvažovalo o její celkové demolici. Té zabránila, opět řekněme, ruka Boží. Kapli nad Rumburkem si roku 1959 pronajala na 99 let pravoslavná církev, která zde hospodaří do dnešních dní. Doba se změnila a kostelík s křížovou cestou je nyní chráněn jako kulturní památka České republiky.

KŘÍŽOVÉ CESTY JAKO UMĚLECKÉ GALERIE

Faktem je, že ke křížové cestě nad Rumburkem již zástupy věřících dávno neproudí. Místo žije hlavně díky tomu, že tudy prochází modrá turistická značka směrem na Filipov. Stejně jako ostatní křížové cesty v Českém nizozemí stala se i ta rumburská jakousi galerií v přírodě vystavující umělecká díla na společné téma, kterým je poslední Ježíšova cesta. A právě z tohoto pohledu je ta rumburská křížová cesta výjimečná. Do jejích výklenkových kaplí byly místo obvyklých obrazů vsazeny reliéfy z pálené hlíny (terakoty) opatřené původně barevným nátěrem. Tyto velmi zdařilé a originální plastiky vytvořil na zakázku Mayerův královský umělecký ústav v Mnichově.

V RUMBURKU JSOU KŘÍŽOVÉ CESTY DVĚ

Stojí za povšimnutí, že v Rumburku existují dvě křížové cesty. O první jsme hovořili dosud, tu druhou najdete v rumburské Loretě (prý nejsevernejší svého druhu v Evropě). Od turistického informačního centra na Lužickém náměstí jste u ní pěšky po žluté turistické trase za pět minut. Loretánská kaple stojí v areálu bývalého barokního kláštera (1690 - 1950) vedle kostela svatého Vavřince a je nejznámější a také pravděpodobně nejnavštěvovanější sakrální památkou Českého nizozemí. Cenná je zejména soška Černé Madony s dítětem z roku 1694 umístěná v kapli. V období půstu před příchodem Velikonoc se k ní i dnes vydávají věřící. Každoročně se na začátku září konají Loretánské slavnosti, což je dobrá příležitost k návštěvě a prohlídce obou rumburských křížových cest.

MARIÁNSKÁ POUTNÍ TRASA

Pokud byste měli zájem dozvědět se něco více o osudech ostatních křížových cest Českého nizozemí, můžete sI v rumburské Loretě prohlédnout též expozici církevního umění Šluknovska. To by vás konec konců mohlo inspirovat k absolvování Mariánské poutní cesty, která vede devadesát kilometrů souběžně s modrou turistickou trasou od Zeleného kříže pod Hrazeným až do Varnsdorfu. Většina křížových cest, jakož i mnoho dalších významných, ale i drobných sakrálních památek, se totiž na její trase nachází.

Fotografie k článku:

Foto: Martin Zíka

Ke křížové cestě v Rumburku trefíte snadno. Dovede vás sem modrá turistická značka.

Foto: Martin Zíka

Modrá trasa ke křížové cestě vede z Lužického náměstí v Rumburku. Rozcestník najdete u turistického informačního centra.

Foto: Martin Zíka

Na Strážném vrchu stojí (a málem už nestála) kaple (či spíše kostelík) Stětí svatého Jana Křtitele. Hned za ní roste mohutný památný jasan, který byl prý vysazen v době vysvěcení kaple.

Foto: Martin Zíka

O kapli na Strážném vrchu u Rumburka dnes pečuje pravoslavná církev.

Foto: Martin Zíka

Kolik lidí prošlo kolem čtrnácti zastavení křížové cesty na Strážném vrchu u Rumburku od jejího vysvěcení v roce 1900 už nikdo nespočítá.

Foto: Martin Zíka

Výjevy Ježíšovy poslední cesty zhotovené z pálené hlíny (terakoty) byly původně kolorované.

Foto: Martin Zíka

O umělecké hodnotě hliněných plastik ve výklenkových kaplích rumburské křížové cesty nelze pochybovat. Pocházejí až z dalekého Mnichova.

Foto: Martin Zíka

Místu by dozajista prospělo pár pěkných laviček, možná i zastřešené odpočívadlo. Vždyť tudy prochází jedna z nejvýznamnějších turistických tras Českého nizozemí.

Foto: Martin Zíka

Obdivovatelé a badatelé sakrálních památek čas od času navštíví i křížovou cestu v Rumburku.

Foto: Martin Zíka

Sousoší „Ukřižování“ bylo ke křížové cestě přestěhováno z Rumburku dodatečně v roce 1908. Dnes je jejím dominantním prvkem.

Foto: Martin Zíka

To jsou prostě lidi. Poutní místo na Strážném vrchu u Rumburku to nemělo jednoduché ani v minulosti, o tom je více pojednáno v článku. Na obrázku je setkání bezhlavého Ježíše s bezhlavým andělem v Getsemanské zahradě.

Foto: Martin Zíka

Ze Strážného vrchu u Rumburku se můžete směle vydat k dalším sakrálním památkám. Na jednu stranu k bazilice ve Filipově (dějiště zázraků), na druhou stranu do Krásné Lípy (tamtéž křížová cesta).

Foto: Martin Zíka

Bývalý kapucínský klášter v Rumburku v sobě ukrývá prý nejseverněji umístěnou loretánskou kapli v Evropě. Areál je jako jedna z mála sakrálních památek v regionu zpřístupněn turistické veřejnosti.

Foto: Martin Zíka

Lužickému náměstí v Rumburku dominuje barokní morový sloup. Pochází z roku 1681. Socha Panny Marie a postavy sedmi světců jej doplnily v polovině 18. století.

---

Dostupnost po značených trasách:

Ke křížové cestě v Rumburku vede z Lužického náměstí modrá turistická trasa (Mariánská poutní stezka).

---

Pod křížovou cestou vede cyklotrasa 3042 (Neugerrsdorf - Šluknov)

---

Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.