Autor článku:

Martin Zíka

PROFIL

O ČEM PÍŠE:

NAŠE TIPY:

AKTUALIZACE: 25.6.2025

Publikováno: 29.5.2025

Rubrika: Turistická trasa

Region: Ústecký kraj • Destinace: Krušné hory

HŘEBENOVKA KRUŠNÉ HORY - VÝCHOD

O prázdninách se již můžete vydat Krušnými horami po dálkové turistické trase.

Jedním z nejambicióznějších turistických projektů posledních let je realizace dálkové turistické trasy, která vede převážně po hřebenech horských masivů v severním pohraničí Čech a Moravy. Trasa dostala název Hřebenovka a po kompletním dokončení bude mít délku téměř tisíc kilometrů. Jejími hraničními body jsou Hranice v Ašském výběžku a Praděd v Jeseníku. Poslední chybějící úsek v Krušných horách od Klínovce po Petrovice v Ústeckém kraji bude otevřen ještě před letními prázdninami.

Foto: Martin Zíka

Na území Ústeckého kraje vstupuje Hřebenovka z kraje Karlovarského těsně pod vrcholem Klínovce.

Realizace Hřebenovky rozhodně nebyla jednoduchou záležitostí. Byla potřeba koordinovaná spolupráce několika krajů a mnoha destinačních organizací, přičemž hlavním realizátorem projektu je Klub českých turistů. Ten zajišťuje značení a instalaci potřebné infrastruktury v terénu, přičemž jsou zohledňovány zájmy cestovního ruchu. Hřebenovka by totiž měla přispět k rozvoji a udržitelnosti služeb jako je ubytování, stravování, zážitkové a další aktivity.

HŘEBENOVKA PO VZORU KAMMWEG

Důležité je připomenout, že vyznačení nové Hřebenovky je inspirováno jednou z nejstarších dálkových turistických tras v Evropě. Ta se dostala do povědomí pod názvem Kammweg (vedla převážně oblastí tzv. Sudet). Mezi léty 1902 – 1935 dosáhla délky 1200 km. Zajímavostí je, že byla dílem spolupráce českých a německých turistických spolků, které se na její realizaci dohodly 13. dubna 1902 ve Varnsdorfu.

Na území Čech a Moravy byla vedena po horských masivech z Krnova do Vyššího Brodu a pokračovala dále do německých zemí. V důsledku válečných a hlavně poválečných událostí trasa na nějaký čas zmizela, protože na mnoha místech vedla nepřístupným pohraničním pásmem. Ale myšlenka nezapadla. Uplynulo mnoho let a Hřebenovka opět ožila, přestože nekopíruje přesně původní Kammweg, což již není možné (zatopené oblasti, frekventované silnice, atd.).

HŘEBENOVKA KRUŠNÉ HORY - VÝCHOD

Otevřením posledního úseku v Krušných horách bude nová Hřebenovka kompletní. Celkem se jedná o 143 km rozdělených na 7 etap. Každou etapu je možné projít během jednoho dne včetně poznávání zajímavostí v blízkém okolí. Z oblasti Karlovarského kraje Hřebenovka přechází do Ústeckého kraje na Klínovci. Následují tyto etapy:

Boží Dar – Klínovec - Měděnec: 21 km
Měděnec – Hora Sv. Šebestiána: 19 km
Hora Sv. Šebestiána – Lesná: 20 km
Lesná – Český Jiřetín: 29 km
Český Jiřetín – Nové Město: 17 km
Nové Město – Komáří Hůrka: 17 km
Komáří Hůrka – Petrovice: 20 km

V Petrovicích trasa přechází z Krušných hor do oblasti Labských pískovců a Lužických hor jako Hřebenovka Českého Švýcarska. Ta pak u turistického mostu na Stožeckém sedle přechází do Libereckého kraje a pokračuje směrem k Ještědu.

CO VE VÝCHODNÍCH KRUŠNÝCH HORÁCH UVIDÍTE?

Absolvování Hřebenovky v Krušných horách se bude určitě líbit lidem, kteří se rádi pohybují mimo civilizaci. Hluboké lesy plné průzračných potoků střídají vřesoviště a širé pastviny s pasoucím se dobytkem, což navozuje dojem, jako kdybyste se vrátili do minulého století. Díky tomu, že se po hřebenu Krušných hor pohybujete v nadmořské výšce více než 700 m nad mořem se občas otevírají úžasné výhledy do české kotliny, zejména pak na malebné vrcholy Českého středohoří a Doupovských hor.

V dávné minulosti, již od dob ranného středověku, se v Krušných horách těžily rudy obsahující cenné kovy, zejména cín a stříbro. Čeští panovníci do těchto míst zvali havíře z německých zemí, což bylo důvodem vzniku tzv. Sudet, kde žilo převážně německé obyvatelstvo. Po těžební činnosti zůstalo na úbočích hor mnoho štol, z nichž některé jsou zpřístupněny veřejnosti, například Starý Martin v Krupce, Lehnschafter v Mikulově či štoly pod Mědníkem. Hornická krajina Krušnohoří byla v roce 2019 zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO (5 lokalit na české i německé straně) a mnohé její památky lze vidět a navštívit právě při putování po Hřebenovce.

Neméně zajímavé jsou přírodní krásy vrcholových pasáží Krušných hor, zejména pak unikátní rašeliniště a slatě, které jsou chráněny jako rezervace či chráněná území. Při jejich návštěvě máte pocit, jako byste se ocitli na Šumavě. I zde jsou území s horskou klečí, kde se vyskytují unikátní rostlinné druhy i živočichové. Do nejvyšších lesnatých partií se úspěšně vrátila populace ohroženého tetřívka obecného, který se stal symbolem krušnohorské Hřebenovky.

V průběhu každé etapy se můžete zastavit, občerstvit či ubytovat v horských obcích a městečkách. Na novém úseku Hřebenovky se jedná zejména o Měděnec, Horu Svatého Šebestiána, Horu Svaté Kateřiny, Mníšek, Český Jiřetín, Nové Město, Cínovec, Horní Krupku a Petrovice. Každopádně ale počítejte s tím, že služby cestovnímu ruchu jsou v Krušných horách spíše sporadické (což by se mělo díky Hřebenovce postupně zlepšovat). Proto je důležité se na každou túru řádně vybavit, a to nejen svačinou. Je třeba počítat s tím, že se pohybujeme v horském terénu, kde nás mohou zastihnout rozmary počasí. V případě vážnějších zdravotních komplikací můžete využít tzv. bodů záchrany, které se vyskytují přímo na trase.

ALTERNATIVA HŘEBENOVKY V SASKU

Český projekt Hřebenovky vzbudil zájem i u našich sousedů v Sasku, kteří podél hranice v oblasti Erzgebirge (německý název pro Krušné hory) vyznačili alternativní dálkovou trasu nesoucí původní název Kammweg. Ta začíná v Geisingu u Altenbergu (nedaleko Krupky) a pokračuje stále po německé straně k městu Adorf /Vogtland, kde opouští příhraničí. Pak už směřuje do německého vnitrozemí, kde zatím končí v městečku Blankenstein.

Zdatným turistům se tak nabízí jedinečná příležitost projít si oblast Krušných hor po české i německé straně a seznámit se tak s rozdílnými kulturami i různým přístupem k cestovnímu ruchu. Na mnoha místech je možné z Hřebenovky na Kammweg a zpět přecházet přes turistické hraniční přechody.

Fotografie k článku:

Foto: Martin Zíka

Na území Ústeckého kraje vstupuje Hřebenovka z kraje Karlovarského těsně pod vrcholem Klínovce.

Foto: Martin Zíka

Na východní straně krušnohorská Hřebenovka přechází v Petrovicích do oblasti Labských pískovců. Na to, že jste právě na Hřebenovce, vás upozorní čerstvě instalovaný dřevěný poutač.

Foto: Martin Zíka

Jedna z nejkrásnějších vyhlídek na Hřebenovce v Krušných horách je na vrchu Meluzína pod Klínovcem.

Foto: Martin Zíka

Z geologického hlediska jsou Krušné hory velice rozmanité a bohaté na cenné rudy obsahující stříbro, cín, olovo, wolfram..., ale i lithium a uran. Horniny si můžete prohlédnout na jednom místě v Krušnohorském geoparku v Lesné.

Foto: Martin Zíka

Komáří hůrka se stala slavnou díky lanovce, která vás vyveze z údolí v Bohosudově (kam jezdí z Děčína Kozí dráha) až na hřeben Krušných hor, tedy přímo na Hřebenovku.

Foto: Martin Zíka

V Krušných horách najdeme i několik přehrad, které zadržují kvalitní vodu pro velká města v Ústeckém kraji. Na hrázi vodního díla Fláje můžeme dokonce navštívit turistické informační centrum.

Foto: Martin Zíka

Nad městečkem Hora Svaté Kateřiny stojí rozhledna Hláska. Jedna z mnoha v Krušných horách.

Foto: Martin Zíka

Různých skalních vyhlídek je v okolí trasy Hřebenovky v Krušných horách bezpočet. Skýtají pohledy na českou i německou stranu.

Foto: Martin Zíka

Toto je například pohled od Vitišky do oblasti Mostecké pánve. Vidíme část Českého středohoří, Bořeň i elektrárnu v Ledvicích s nejvyšší rozhlednou v České republice. Na dně velkodolu Bílina se naopak nachází nejnižší bod ČR.

Foto: Martin Zíka

Možností ubytování a vůbec kvalitních služeb pro turisty je v Krušných horách stále nedostatek. Situace se však pomalu zlepšuje, čemuž má napomoci i nová Hřebenovka. Na snímku chata Vitiška pod Pramenáčem.

Foto: Martin Zíka

Vrch Mědník (910 m n. m.) nad Měděncem je prošpikován starými štolami. Některé jsou přístupné veřejnosti jako památky Unesco. Na jeho vrcholu stojí kaple Neposkvrněného Početí Panny Marie.

Foto: Martin Zíka

Při putování po Hřebenovce se můžete na několika místech podívat do starých rudných dolů (někde je třeba prohlídku objednat předem). Je to určitě zajímavý zážitek.

Foto: Martin Zíka

Na krušnohorskou Hřebenovku se můžete pohodlně dostat také po horské železnici. Moldavská horská dráha jezdí z Mostu na Nové Město (ze stanice Mikulov je to kousek k prohlídkové štole Lehnschafter), Vejprtská horská dráha jezdí o víkendech z Chomutova například na Měděnec.

Foto: Martin Zíka

Pamětní cedule na nádraží ve Varnsdorfu připomíná prvopočátek dálkové turistické trasy Kammweg, která se stala vzorem pro vybudování nové Hřebenovky.

---

Dostupnost po značených trasách:

Trasa Hřebenovka Krušné hory - východ vede stále po hlavní červené turistické trase souběžně s dálkovou evropskou magistrálou E3.

---

Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.

MINIKEMP ROSALKA

KOMFORTNÍ ZÁZEMÍ PRO REKREACI NA STARÉ OLEŠCE V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Malý kemp pensionu Rosalka poskytne vašemu táboření vše potřebné. K dispozici je přípojka na elektřinu, vodu, odpady, wifi, aj. V blízkosti kempu je velký rekreační rybník, restaurace, turistické trasy...

CHALUPA MÁJA V JANOVĚ

UŽIJTE SI PARÁDNÍ DOVOLENOU S RODINOU NEBO PARTOU PŘÁTEL

Pronajměte si roubenku v srdci Českého Švýcarska - s terasou, bazénem, společenskou místností, vybavenou kuchyňkou...