O ČEM PÍŠE:
ROZHLEDNA JEŘABINA
Původní dřevěná věž z r. 1884 se nedochovala. |
Vyhlídka obnovena r. 2009. |
Vrch Jeřabina 788 m n. m. |
Horolezecká lokalita |
Výhled: Podkrušnohoří, České středohoří |
Výchozí místo: Litvínov, Mníšek |
Destinace: Krušné hory |
ROZHLEDNA JEŘABINA
Původní dřevěná věž z r. 1884 se nedochovala. • Vyhlídka obnovena r. 2009. • Vrch Jeřabina 788 m n. m. • Horolezecká lokalita • Výhled: Podkrušnohoří, České středohoří • Výchozí místo: Litvínov, Mníšek • Destinace: Krušné hory
NAŠE TIPY:
AKTUALIZACE: 26.7.2025
Publikováno: 11.12.2019
Rubrika: Historie KČT / Rozhledna - vyhlídka
Region: Meziboří • Destinace: Krušné hory
ROZHLEDNA JEŘABINA V KRUŠNÝCH HORÁCH
Jeřabina u Litvínova (788 m n. m.) byla obnovena 28. 6. 2009.
Osudy starých rozhleden se často opakují podle scénáře: nápad – shánění peněz – stavba – slavnostní otevření – zničení – jedna či více obnov. O to vzácnější jsou obnovy rozhleden, jejichž prvotní náklady se počítaly ještě ve zlatkách. Ačkoliv rozhledna či vyhlídka jsou rodu ženského, jejich majitelé, projektanti, stavitelé, obnovitelé byli vesměs muži. Výjimkou je rozhledna Jeřabina v Krušných horách. Na její obnově se podílela žena, dokonce mladičká studentka.
Foto: Václav Novotný
Rozhlednu na žulové skále Haselstein u Mníšku v Krušných horách (dnes rozhledna Jeřabina) otevřel německý horský spolek Gebirgsverein Most-Horní Litvínov v říjnu roku 1884.
První rozhlednu na žulové skále Haselstein u Mníšku v Krušných horách otevřel německý horský spolek Gebirgsverein Most-Horní Litvínov 9. 10. 1884. Majitel pozemku, město Most, vyšlo návrhu vstříc. Poskytlo dřevo na stavbu. Stavební náklady činily 1.140 zlatých. Na zděné podezdívce se tyčila 11 metrů vysoká dřevěná vyhlídková věž. Je zřejmé, že v drsných klimatických podmínkách Krušných hor musela vysoká stavba trpět povětrnostními vlivy, a proto byla často opravována. Zřítila se za zimní bouře v noci na 6. ledna 1928.
PŘED 90 LETY POPRVÉ OBNOVENA JAKO ILLING – WEBER – WARTE
V české kronice čteme: „Dne 29. září 1929 se konalo slavnostní otevření turistické vyhlídky na kopci Haselštejně, pojmenované podle dvou Moritzů, podle lékárníka Illinga a hoteliéra Webera z Janova; dvěma zasloužilým členům německého turistického spolku zvaného Gebirgsverein se tak mělo dostati uznání a vděku za jejich činnost v tomto spolku“. Moritz Illing (1863–1938) byl předsedou horského spolku a oblíbeným lékárníkem v Horním Litvínově. Moritz Weber, místopředseda spolku, hoteliér a majitel pily v Janově. Oba se o rychlé obnovení rozhledny velkou měrou zasloužili. Na původní podezdívce vznikl vkusný vyhlídkový altán, který lépe odolával vrtochům počasí.
NA DLOUHOU DOBU JEN ZÁKLADY
Za 2. světové války sloužila rozhledna Jeřabina jako pozorovatelna německé obrany proti náletům. Sehrála svou roli i při spojeneckému náletu na Záluží, při kterém byly čtyři americké letouny sestřeleny (pomníček věnovaný této události je kousek pod rozhlednou). Po válce dřevěná část opět zanikla, zničena vandaly, a to na dlouho. Základy původní věže z roku 1884 znalo jen pár zasvěcených turistů. Udržovali značené cesty, směrem od Mníšku žlutou a z Litvínova červenou turistickou značku. Z původního soklu zůstal stále rozhled na Mosteckou pánev a vrcholy Českého Středohoří.
JAK ROZHLEDNA JEŘABINA K NÁZVU PŘIŠLA
Nejen osud, ale také název rozhledny se vyvíjel poněkud nešťastně. Meziváleční členové KČST se s různými úspěchy pokoušeli o překlady německých názvů v pohraničí ČSR. Vlastenecký turista a učitel Karel Lím roku 1924 však použil původní Haselstein. Nově založený odbor KČST Horní Litvínov konal 4. 10. 1925 „první společný klubový výlet na Haselstein přes Křižatku zpět“.
NA LÍSKOVÉ OŘÍŠKY?
Také lounský odbor podnikl 14. 4. 1928 „společnou vycházku s odborem H. Litvínov na Haselstein“. Německé slovo die Hasel je líska. Správný překlad by měl být Lísková skála. Zřejmě kvůli lískovým oříškům popsal předseda odboru H. Litvínov František Barcal výlety „Horní Litvínov a okolí“ v župním časopisu Turistický obzor r. 1934: „Z Mníšku pokračujeme po silnici na OŘEŠNÍK (Haselstein) s rozhlednou“. V poválečné snaze o počeštění vznikla mezi okolními občany další interpretace „Zajícov“. Vycházela ze známější předpony der Hase = zajíc. Dnešní název použil jméno typického krušnohorského stromu. Pro úplnost – jeřabina se německy řekne die Vogelbeere! Tedy v místní historii nemá název rozhledny Jeřabina žádnou oporu.
V ROCE 2009 PROBĚHLA DALŠÍ OBNOVA ROZHLEDNY
Myšlenka novodobé obnovy rozhledny Jeřabina vznikla mezi nadšenci ze Sportareálu Klíny. Iniciátorem nápadu byl Ing. Josef Dlouhý. Projekt v retrospektivní podobě podle historického altánu z r. 1929 zhotovila studentka Petra Holubičková. Od začátku června 2009 stavěla firma Císař. O náklady 400 tis. Kč se podělily Sportareál Klíny a společnost United Energy Komořany. 28. června 2009 ve 14 hodin proběhlo slavnostní otevření. Mezi asi dvěma sty účastníky nechyběli organizovaní turisté nejen z blízkého Litvínova, Mostu a Meziboří, přijeli také z Ústí nad Labem.
AUTORKA PROJEKTU O HISTORII OBNOVY RORHLEDNY
„Bohužel na otevření rozhledny jsem nebyla. Vycházeli jsme z historické fotografie a snažili se respektovat původní podobu a současné normy. Dostupnost, tedy spíše nedostupnost staveniště, volbu materiálů a stavebních postupů bez použití těžké techniky. Rozhodli jsme se pro dřevěnou konstrukci s ocelovými táhly, skryté ve střešní konstrukci. Ponechali jsme původní, ale poměrně zachovalý kamenný základ. Bylo třeba znovu přespárovat mezery mezi jednotlivými kameny. Na základu byla vytvořena nová nosná betonová deska podlahy.“
S OBNOVOU ROZHLEDNY JEŘABINA POMOHL MODEL
„Po zaměření stávající stavby byl vytvořen 3D model. Chybějící rozměry byly odhadnuty na základě srovnání navrženého modelu a dobové fotografie ze stejného perspektivního pohledu. Spolupráce s Pepou Dlouhým byla jako vždy velmi dobrá a konstruktivní,“ sdělila nám bývalá studentka Petra z Litvínova. (Mezitím dostudovala, je inženýrkou architektkou. Neměla to na Jeřabinu daleko. Její tatínek, který nám zprostředkoval tyto informace, byl na Klínech dlouholetým předsedou lyžařského oddílu. Petra ve své kategorii dokonce krajskou přebornicí ve slalomu. Děkujeme jim za poskytnuté informace).
ROZHLEDNA JEŘABINA DNES
Přestože je rozhledna Jeřabina v Krušných horách nad Litvínovem spíše stranou hlavních turistických tras (například Krušnohorská magistrála č.23 ji obchází ze severu přes Mníšek), je hojně navštěvovaným turistickým cílem přístupným z několika směrů. Značené turistické trasy k ní vedou z Mníšku (turistický přechod do Německa), od sportovního areálu v Klínech i z Hamru u Litvínova. Je celkem dobře přístupná i na kole po horské silnici z Janova u Litvínova do Mníšku.
Fotografie k článku:
Foto: Václav Novotný
Rozhlednu na žulové skále Haselstein u Mníšku v Krušných horách (dnes rozhledna Jeřabina) otevřel německý horský spolek Gebirgsverein Most-Horní Litvínov v říjnu roku 1884.
Foto: Václav Novotný
Altán rozhledny Illing-Weber - Warte na skále Haselstein z roku 1929. Na podezdívce je znát rok založení 1884. Tato fotografie posloužila k obnově rozhledny Jeřabina roku 2009.
Foto: Václav Novotný
ŘÍjen 2008. Torzo rozhledny Jeřabina necelý rok před obnovou. Sloužilo k výhledu přes 50 let. Připomíná poválečnou podobu původních základů Jeřabiny, jak jsme je dlouhou dobu znali. Krásný rozhled, ale z torza rozhledny.
Foto: František Haase
Začátek června 2009. Skelet altánu rozhledny Jeřabina. Nad chemičkou Záluží zleva Želenický vrch, Zlatník a Špičák. Nad ním vpravo vzadu obrysy Oblíku a Rané. Za unikátní fotografie vděčíme litvínovskému fotografu Františku Haasemu.
Foto: František Haase
Při slavnostním otevření 29. 6. 2009 nechyběl autor a režisér televizního cyklu Rozhlédni se člověče Bedřich Ludvík. U mikrofonu Ing. Josef Dlouhý ze Sportareálu Klíny. 2009.06.29 Mluví Ing. Josef Dlouhý vedle režiséra Bedřicha Ludvíka.
Foto: p. Gödrich
Autorka projektu inženýrka architektka Petra Holubičková – Gödrichová v roce 2014 s dcerkou Nelou. Poskytla nejen historické údaje k novodobé obnově Jeřabiny, také milý obrázek. Později se jim narodil synáček Matouš.
Foto: Václav Novotný
Snímek rozhledny Jeřabina z 30. 11. 2019 zachytil také čerstvý první sníh. Bílá nadílka aktivním turistům Lokomotivy Ústí nad Labem sice zabránila výhledu, ale zdatně absolvovali trasu 22 km z Litvínova po červené a zpět po modré přes Křížatky. První odspodu stojí člen redakční rady Turistického magazínu Karel Punčochář.
Dostupnost po značených trasách:
Z Mníšku (od hraničního přechodu) je to k rozhledně Jeřabina po žluté turistické trase 3 km.
Od rozhledny Jeřabina vede červená turistická trasa kolem přehrady Janov na nádraží v Litvínově (11 km).
Od rozhledny lze dojít po červené a modré trase do sportovního areálu v Klínech, kde je řada zajímavých atrakcí (bobová dráha, lanovka, sjezdové trasy pro kola, minipivovar...)
Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.
Komentáře k článku:
Máte-li k článku zajímavou doplňující informaci, připojte ji jako komentář:
