AKTUALIZACE: 1.6.2026

Publikováno: 11.3.2023

Rubrika: Technická památka

Region: Teplicko • Destinace: Krušné hory

ŠTOLA STARÝ MARTIN V KRUPCE

Cín a jiné kovy se v Krupce dolovaly od středověku. Dnes je to památka UNESCO.

Turisté jsou tvorové zvídaví. Zajímají se nejen o načančaná zámecká sídla a monumentální věže hradů, ale také o místa temná a vlhká, jako je tomu v případě štoly Starý Martin nad Krupkou v Krušných horách. Z celého systému podzemních chodeb, které se táhnou po stopě vydatné cínové žíly, je zde zpřístupněn asi 800 m dlouhý úsek vyprávějící příběh o nebezpečné dřině horníků.

Foto: Martin Zíka

Před štolou Starý Martin nad Krupkou v Krušných horách bývá v létě živo. Letní otevírací doba (1. 5. – 30. 9.) denně 9.30–16.00 hodin, červenec, srpen do 17.00 hodin. Zimní otevírací doba: (1. 10. – 30. 4.) pátek 11.30–16.00 hodin, sobota, neděle od 9.30 hodin.

Bývalé hornické městečko Krupka se nachází na jižním úbočí Krušných hor na Teplicku. Navštívit zde můžete zbytky hradu, středověké náměstí nebo třeba hasičské muzeum. Na slavnou historii dolování drahých kovů, zejména pak cínu a stříbra, zde odkazuje množství zajímavých památek, zejména gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je bohužel nepřístupný. Ale to si můžete vynahradit návštěvou pěkného informačního centra, které je kousek nad ním. Tam nabízejí k zakoupení suvenýry a turistické známky a také vám poradí, kudy se dostanete ke štole Starý Martin. Dozvíte se přitom, že se nacházíte v lokalitě, která byla nedávno zařazena do seznamu památek kulturního dědictví UNESCO.

KE ŠTOLE STARÝ MARTIN

Nabízí se několik tras, jak se k tomuto důlnímu dílu dostanete a každá je jinak zajímavá. Nejkratší možností je vydat se vzhůru po modré turistické značce od hradu Krupka. U Pivovarských nádrží odbočíte vpravo a po naučné stezce „Po stopách horníků“ vystoupáte údolím Horského potoka až na silničku, která vás po 200 metrech dovede k bílému domečku s nápisem „PROHLÍDKOVÁ ŠTOLA - BESUCHERBERGWERK“. Jste na místě v nadmořské výšce 535 m n. m., takže vlastně na pořádném kopci.

Pokud byste se chtěli před prohlídkou štoly Starý Martin lépe seznámit se zdejší hornickou krajinou, jejíž historie sahá až do počátku středověku, vydejte se od infocentra v Krupce podél silnice nahoru a po 200 metrech odpočte po naučné stezce vpravo (držte se zelené turistické značky). Asi po dvou kilometrech vystoupáte na rozcestí, na kterém zelenou opustíte a budete pokračovat po naučné stezce vlevo (značení je zanedbané, ale cesta kvalitní). Vrstevnicová stezka nakonec končí až u prohlídkové štoly.

Nabízí se i pohodlná a atraktivní varianta, jak si ušetřit namáhavý výstup do kopce. Z Bohosudova se nechte vyvézt sedačkovou lanovkou na Komáří vížku. Naskytnou se vám přitom výborné výhledy do oblasti teplického podkrušnohoří a na České středohoří. Od Komáří Hůrky sejděte kolem kaple svatého Wolfganga a pokračujte po červené krušnohorské magistrále směrem na Cínovec. Kousek za rozcestím, kde žlutá opouští červenou, pokračujte po žluté jen kousek do zatáčky, v níž lesní cestou nenápadně odbočuje naučná stezka „Po stopách horníků“. Kolem Preisselberské pinky pak sestoupíte dolů k prohlídkové štole.

ŠTOLA STARÝ MARTIN UMOŽŇUJE
ZKOUMAT KRÁSY KRUŠNOHORSKÉHO PODZEMÍ

Po zakoupení vstupenky v domečku u štoly, kde nafasujete i ochranné helmy (a ty se sakra hodí!), vás průvodce se skupinou vpustí do útrob hory. V létě je dobré se přiobléknout, teplota v podzemí je jen několik stupňů nad nulou a vysoká vlhkost pocit chladu umocňuje. Z hlavní chodby na mnoha místech odbočují další štoly do pater nad a pod vámi, o čemž se budete moci při prohlídce přesvědčit. Podzemní trasa naštěstí vede vodorovně a cesta je jasně dána osvětlením a kolejemi, po kterých se až do padesátých let minulého století vyvážela narubaná hornina k dalšímu zpracování. Ta obsahovala až několik procent čistého kovu (cínu), takže byla považována za velmi vydatnou.

HORNICTVÍ V KRUPCE

Už na počátku středověku na sebe jižní svahy Krušných hor na různých místech poutaly pozornost kovkopů. Geologicky zde totiž v dávných dobách došlo ke zlomu zemské kůry a tento proces vyzvedl k povrchu bohaté rudy. Někde to bylo zlato, jinde stříbro či měď, v případě Krupky pak zejména cín. Nálezy jeho zrnek v horských potocích záhy přilákaly prospektory a ve čtrnáctém století i zkušené horníky, kteří sem přišli za obživou převážně z německých oblastí. První písemná zmínka o dolování rud je v Krupském horním řádu zaznamenána roku 1482, ale nepřímé zmínky o těžbě cínu v Krušných horách pocházejí už z roku 966 z pera Ibráhíma ibn Jákúba.

KOMÁŘÍ HŮRKA JAKO „EMENTÁL“

Během staletí byla kolek Krupky v Krušných horách otevřena celá řada štol (Dürrholz, Preisselberg, Král David, Lukáš, Antonín, Prokop, Barbora, Vendelín a mnohé další). Samozřejmě k tomu bylo potřeba rudu svážet a zpracovávat, což přinášelo obživu mnoha lidem a Krupce rychlý rozvoj. Bylo zapotřebí i hradů (Krupka, Kyšperk...), aby se ochránilo vydobyté bohatství. Díky tomu se již na počátku 14. století stala Krupka prosperujícím městem, kolem kterého vznikaly stále další a další štoly až k oblasti Cínovce a Dubí. Nicméně hora postupem času byla na vydávání svých pokladů stále skoupější, až se hornictví přestalo vyplácet, k čemuž došlo v padesátých letech minulého století.

NOVÝ VÝZNAM STARÝCH HORNICKÝCH PAMÁTEK

Uběhlo pouhých padesát let, než se přišlo na to, že staré štoly v Krušných horách (včetně štoly Starý Martin) mohou opět přinášet profit. S rozvíjejícím se cestovním ruchem se ukázalo, že mnoho turistů je ochotno dát svoje „bohatství“ za to, aby se mohlo podívat do zajímavých míst skrytých v nitru země. Zde se k tomu nabízí ideální příležitost. Středověké horníky, kteří zde dřeli za svitu loučí a kahanů v zimě a vlhku, což častokráte zaplatili svým zdravím, by určitě ani ve snu nenapadlo, že kutají prohlídkové chodby, pro turisty. Kdyby ano, určitě by na mnoha místech chodbu zvýšili, aby se návštěvníci zbytečně netloukli do hlavy :)

Ale to jsou ty paradoxy doby. Hornická krajina v Krupce má to štěstí, že byla zaznamenána do seznamu kulturních památek UNESCO, což je možná větší terno, než kdyby v kopci nad kostelem objevili novou vydatnou cínovou žílu. Celý důl Starý Martin, jehož pouhou jednu chodbu je možné navštívit, je spolu s pozůstatky dědičné štoly Dürrholz (kousek pod St. Martinem) od roku 2015 veden v rejstříku Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.

Fotografie k článku:

Foto: Martin Zíka

Před štolou Starý Martin nad Krupkou v Krušných horách bývá v létě živo. Letní otevírací doba (1. 5. – 30. 9.) denně 9.30–16.00 hodin, červenec, srpen do 17.00 hodin. Zimní otevírací doba: (1. 10. – 30. 4.) pátek 11.30–16.00 hodin, sobota, neděle od 9.30 hodin.

Foto: Martin Zíka

Prohlídka štoly Starý Martin se koná, když se sejdou alespoň dva dospělí lidé. V bílém domečku si po zaplacení vstupu vyzvednete ochrannou přilbu nejpozději 15 minut před vstupem.

Foto: Martin Zíka

Při vstupu do štoly Starý Martin je třeba dbát pokynů průvodce a slíbit, že se budete chovat ohleduplně (to platí zejména pro školní výpravy).

Foto: Martin Zíka

O to, abyste ze štoly Starý Martin neodbočili do zapovězených míst, se stará permonická stráž, ale také váš smysl pro odpovědnost. Je tady vážně kam zahučet.

Foto: Martin Zíka

Dnes už se takové dílo řeší razícím štítem, semtexem a pneumatickými kladivy. Každého, kdo zlobí, bychom měli nechat vykutat v této žule alespoň deset centimetrů jen s želízkem a perlíkem za svitu čmoudící louče. To by byla polepšovna! Ale ve středověku krupští horníci takto normálně získávali obživu.

Foto: Martin Zíka

Asi takhle nějak.

Foto: Martin Zíka

Když horník řekne „žíla“, tak má na mysli tohle. Ta ve štole Starý Martin v Krušných horách vydávala své cenné bohatství po celá staletí. A nejen ona. Jižní svah Komáří Hůrky je štolami prošpikován jako „ementál“.

Foto: Martin Zíka

I štolu Starý Martin bylo třeba luftovat a odvodňovat. Proto má toto důlní dílo několik pater. Protože se tu vyskytuje při zemi přirozeně vznikající oxid uhličitý, není přístup dovolen nejmenším dětem. Do bočních chodeb a komínů není přístup povolen ani největším dětem!

Foto: Martin Zíka

A pak ze planeta Země není živá bytost! Stačí se podívat do jejích útrob a přesvědčíte se sami.

Foto: Martin Zíka

Tady si středověcí horníci uvědomili, že štola Starý Martin bude jednou sloužit k turistickým prohlídkám, a proto chodbu patřičně rozšířili. Všimněte si těch rezavých kolejí, po nich kdysi jezdily důlní vozíky s nákladem narubané rudy.

Foto: Martin Zíka

Ve štole Starý Martin se dolovalo až do padesátých let minulého století. Proto se zde najdou i modernější artefakty, které však vlivem nepříznivých klimatických podmínek mají podobu železa vracejícího se oxidací zpět do lůna přírody.

Foto: Martin Zíka

V nejhlubším místě štoly, zhruba někde pod Komáří Hůrkou, čeká na návštěvníky malá výstavka hornických artefaktů. Zpátky ven se jde stejnou cestou.

Foto: Martin Zíka

Ještě pohled do nižších pater cínového dolu Starý Martin. Bylo by supr se tam juknout, že?

Foto: Martin Zíka

Na naučné stezce „Po stopách horníků“ najdete mnoho míst, kde se v uplynutých staletích dolovalo. Nejvíce jsou vidět pinky a navážky rubaniny.

---

Dostupnost po značených trasách:

Ke štole Starý Martin vedou z Krupky dvě naučné stezky: Příhraniční hornická a Po stopách horníků.

---

Pozn.: O značené trasy v Ústeckém kraji pečují dobrovolní značkaři Klubu českých turistů.