Autor článku:

Karel Punčochář

PROFIL

NAŠE TIPY:

Pozvánky na akce v Ústeckém a Karlovarském kraji

Turistická informační centra Ústeckého kraje

AKTUALIZACE: 23.3.2026

Publikováno: 02.2.2021

Rubrika: Retrospektiva / Turistická trasa

Region: Ústecko • Destinace: České středohoří

OD PEKELSKÉHO VODOPÁDU K ERBENOVĚ ROZHLEDNĚ

Turistická pozvánka do Ústí nad Labem

Polodenní výlet, který vás zavede do tajuplného údolí Pekelského potoka k vodopádu, a po následujícím výstupu na rozhlednu Erbenova vyhlídka se rozhlédnete po Českém středohoří a pár set metrů před cílem se ponoříte do romantického Bertina údolí, aniž opustíte území města Ústí nad Labem.

Foto: Karel Punčochář

Zámek Krásné Březno byl vystavěn Rudolfem z Bünau na konci 16. století na místě tvrze. V roce 1730 byl Ludvíkem Richardem Cavrianim barokně upraven a v 19. století bylo přistavěno nové křídlo s balkonem. V současnosti v objektu sídlí Národní památkový ústav. Navštívit jej můžete během různých kulturních akcí.

ZAČÍNÁME V KRÁSNÉM BŘEZNĚ

Od železniční stanice v Krásném Březně se na výlet vydáte po žluté turistické značené trase (Fričova stezka). Po překročení Drážďanské ulice si můžete vpravo od křižovatky nejdříve prohlédnout park se zámkem. Vrátíte se zpět na značku, která vás po pár metrech zavede okolo kostela sv. Floriána do panelového sídliště, ze kterého značka odbočuje vpravo do starší zástavby ulice Na Sklípku. Na jejím konci přejdete přes ulici U Studánky a na druhé straně značka pokračuje krátkou uličkou K Mlýništi pod Viničním vrchem.

DÁVNO ZAPOMENUTÁ MINULOST VINIČNÍHO VRCHU

V době velkého rozmachu Ústí nad Labem žila ve městě řada prosperujících a významných podnikatelů, kteří se vzájemně trumfovali v bohulibém mecenášství přinášející prospěch všem obyvatelům města. Jedním z nich byl i Georg Carl Wolfrum, který se od 50. let 19. století aktivně účastnil komunální politiky a za svoje zásluhy byl v roce 1866 jmenován čestným občanem města. Na území zmíněného vrchu nechal společně s rodinou Eckelmannů (mimo jiné majitelé krásnobřezenské likérky) v 80. letech 19. století zbudovat soukromý park s širokými cestami, po nichž bylo možno jezdit kočárem. Do pískovcové skalky nad cestou byl vytesán rodokmen Wolfrumů v podobě stromu života.

PEKELSKÝ VODOPÁD

Za posledním domem se ponoříte do lesního romantického údolí, kterým po pravé straně cesty protéká Pekelský potok. Od rozcestí s poslední žlutou značkou vede dolů k potoku neznačená cesta, po které dojdete podél potoka po cca 800 m k vodopádu. Znalci místního prostředí by vás nejdříve dovedli k pamětnímu kameni, ukrytému v zarostlém svahu na levém břehu potoka. Německý nápis na kameni v českém překladu zní:

Rudolfovi
Cítíme vanout tvého ducha
V místě, kde jsi v přírodě zázračné
Trávil svůj nejkrásnější čas.
3. června 1917

Vzhledem k letopočtu můžeme jen usuzovat, že nám neznámý Rudolf padl kdesi daleko na bojišti 1. světové války a jeho blízcí nechali tady, na jeho oblíbeném místě, umístit pamětní kámen.

FRYČOVA VYHLÍDKA

Po prohlídce vodopádu se stejnou cestou vrátíte ke žluté značce a vpravo vystoupáte k Fričově vyhlídce. Pár metrů za vyhlídkou přejdeme na silnici, po které dojdeme přes malou osadu Mlýniště pozvolným stoupáním do Žežic. Po prohlídce obce se zajímavým kostelem sv. Petra a Pavla půjdete od rozcestníku stojícího na horní části návsi po modré značce směrem na Dobětice zpět dolů společně se žlutou značkou k rozcestí, kde modrá odbočuje ze silnice vpravo na zpevněnou cestu.

VÝHLEDY NA ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ

Máte před sebou nenáročný úsek s jedinečnými panoramatickými výhledy do okolní členité krajiny Českého středohoří. Starší zástavbou Dobětic, městské části Ústí, dojdete k okraji panelového sídliště k dalšímu rozcestníku. Pozor, tento rozcestník můžete přehlédnout, je upevněn po pravé straně na betonovém sloupu za plotem.

ERBENOVA VYHLÍDKA

Zelená směrovka ukazující vpravo mezi domky vás informuje, že máte před sebou 500 m dlouhý výstup k rozhledně Erbenova vyhlídka.
Po zaslouženém odpočinku a výhledech z rozhledny se vydáte po žluté značce na poslední úsek výletu do centra města. Před vámi je místy prudký, ale krátký sestup lesem na dobětické sídliště. Pozorně sledujte značku vedoucí po pravé straně hlavní komunikace ke křižovatce, kde přejdete na levou stranu ulice.

NAUČNÁ STEZKA BERTINO ÚDOLÍ

Za zastávkou MHD klesá silnička do Bertina údolí, na jehož začátku stojí informační panel Naučné stezky Bertino údolí. Po cestě v lesnatém hluboce zaříznutém údolí Stříbrnického potoka s umělým vodopádem dlouhé cca 800 m se můžete seznámit na 8 panelech s faunou, florou, historií i geologickou minulostí této lokality. Na konci údolí vyjdete po schodech na silně frekventovanou ulici Důlce a za několik málo minut vás značka dovede vpravo přes křižovatku Předmostí k hlavnímu nádraží ČD, kde je cíl tohoto výletu.

A NEBO JEŠTĚ DO ZOO?

Budete-li mít chuť a čas, můžete celý výlet zakončit návštěvou pěkné ústecké ZOO, kterou najdete přímo pod Mariánským vrchem. V tom případě se od Erbenovo vyhlídky vydejte zpět po zelené k rozcestí Dobětice a odtud kolem sídliště po modré značce. Pod dobětickým sídlištěm opustíte modrou značku a ulicí Výstupní po cca půl kilometru dojdete k hornímu vstupu do ZOO.

DÉLKA VÝLETU: 11 km s celkovým převýšením 289 m a klesáním 280 m

Fotografie k článku:

Foto: Karel Punčochář

Foto: Karel Punčochář

Kostel sv. Floriána nechal postavit v letech 1597-1606 Rudolf III. z Bünau jako soukromou zámeckou kapli Panny Marie. Stavitelem byl Hans Bog z Pirny. Kaple se stala kostelem sv. Floriána až v roce 1897, kdy byla v Krásném Březně zřízena farnost. U kostela je malý hřbitov, na kterém jsou pohřbeni jedni z posledních majitelů zámku z rodu Kolovrat-Krakovských.

Foto: Archivní snímek

Viniční vrch se vypíná nad krásnobřezenskou ulicí Na Vinici poblíž žluté turistické stezky, pojmenované po zakladateli turistického kroužku Polaban v Krásném Březně Václavu Fričovi. Na samém vršku byl domek s rozhlednou, po kterém nezůstala žádná stopa.

Strom života rodiny Wolfrumů na Viničním vrchu.

Foto: Karel Punčochář

Viniční vrch - do pískovcové skalky nad cestou byl vytesán rodokmen Wolfrumů v podobě stromu života, který je dnes vlivem vandalů a nezájmu společnosti o naši minulost ve značně zchátralém stavu.

Foto: Karel Punčochář

Pamětní kámen v rokli Pekelského potoka. Německý nápis na kameni v českém překladu zní: Rudolfovi Cítíme vanout tvého ducha V místě, kde jsi v přírodě zázračné Trávil svůj nejkrásnější čas. 3. června 1917

Foto: Karel Punčochář

Vodopád na Pekelském potoce působí téměř pohádkově. Jako by bylo možné uvěřit, že pod rozeklanou skálou, v tůni u jeho paty, se skrývá vstup do horoucího pekla. Vodopád je vysoký přibližně 7 metrů, strmý a na místní poměry dost vodnatý.

Foto: Karel Punčochář

Kostel sv. Petra a Pavla v Žežicích byl založen kolem r. 1470, r. 1780 barokně prodloužena loď a postavena nová hranolová věž, přistavěny sakristie a oratoř po stranách presbytáře. Po r. 1945 byl v důsledku vysídlení německy mluvícího obyvatelstva opuštěn a zchátral, opraven po r. 1990. Z původního zařízení se dochovala renesanční pískovcová křtitelnice z r. 1575.

Foto: Karel Punčochář

Výhled z Fričovy vyhlídky nad Krásným Březnem na labské údolí s městem Ústí nad Labe a okolními vrchy Českého středohoří.

Foto: Karel Punčochář

Pohled z modré turistické stezky od Žežic do Dobětic směrem k Dobětické výšině s rozhlednou Erbenova vyhlídka.

Foto: Karel Punčochář

Rozhledna Erbenova vyhlídka stojící na Dobětické výšině ve výšce 420 m n. m. má dlouhou historii sahající až do roku 1889, kdy zde byla postavena první vyhlídková věž. Její historie je popsána v jiném článku.

Panoramatický výhled z Erbenovy vyhlídky.

Foto: Karel Punčochář

Po zdolání 56 kamenných schodů na 15 metrů vysokou vyhlídku spatříte kruhový výhled na Ústí nad Labem s řekou Labe, vrcholy Českého středohoří jako je Milešovka, Kletečná, či Buková hora a Krušné hory. Při dobré viditelnosti lze zahlédnout dokonce Klínovec.

Foto: Karel Punčochář

Panoramatický pohled z rozhledny Erbenova vyhlídka směrem na severozápad na pozadí s dlouhou hradbou Krušných hor. Výčet všeho co vidíme by byl hodně dlouhý.

Foto: Karel Punčochář

Bertino údolí - v 80. letech 19. století si toto místo oblíbila paní Bertha a protože její manžel byl významný a bohatý ředitel Spolku pro chemickou a hutní výrobu, byla její myšlenka k vybudování přírodního parku podpořena i náležitě vysokým peněžním darem. Na její počest bylo údolí nazváno jejím jménem v roce 1899. Vznikly cesty protínající celé území s lavičkami, místy se záhony okrasných květin, ale také umělý vodopád a altán.

Foto: Karel Punčochář

Bertino údolí - po cestě v lesnatém hluboce zaříznutém údolí Stříbrnického potoka s umělým vodopádem dlouhé cca 800 m se můžete seznámit na 8 panelech s faunou, florou, historií i geologickou minulostí této lokality.