VYHLÍDKA FRANTIŠKA MÁLKA

NA ÚSTECKÉM KANONU

V pořadí druhá dokončená vyhlídka vzniklá v rámci participativního rozpočtu města Ústí nad Labem, nese jméno známého ústeckého turisty Františka Málka, známého pod přezdívkou „Fanda Málek, přítel dálek“. Stojí na upravené plošině skalního útvaru Kanon, čnějící nad silnicí, železnicí a údolím Labe mezi ústeckými městskými částmi Krásným Březnem a Neštěmicemi, kde František prožil většinu svého života.

Foto: Karel Punčochář

Vyhlídka Františka Málka na krásnobřezenském skalním útvaru Kanon v ústeckém městském obvodu Neštěmice. Upravená plošina je zabezpečena masivním zábradlím, osazena dřevěným altánem a informační tabulí.

HISTORIE KANONU

Jako hmoždíř těžkého dělostřelectva trčel z vrcholu skály asi osm metrů vysoký čedičový útvar, kterému pasažéři výletních parníků neřekli jinak než kanon. Tento název se pak vžil pro celý vrch a platí i dnes, přestože zmíněný atribut už desítky let neexistuje. Původní jméno skály znělo Krebsberg či Krebshöhe neboli Krebsův vrch, česky překládaný jako Račí hora. Říkalo se mu tak podle krásnobřezenského panského zahradníka, který na strmé stráni nad Labem právě pod kanonem zřídil vyhlídku položenou na starých kamenných zdech, nejspíš pozůstatku menšího vojenského opevnění.
Kanon dokonce symbolicky střílel, a to v roce 1901 při proplutí parníku s císařem Františkem Josefem I., kdy byla z jeho vrchu odpálena vítací salva. Jako děsivá dělostřelba musela znít i obrovská železniční nehoda, která se odehrála na trati přímo pod ním roku 1911. V plné rychlosti tu narazil nákladní vlak do odstavených vagonů a do změti trosek pak ještě vjel osobák. Zranění utrpělo pět železničářů a dva cestující.
O svou nezaměnitelnou siluetu vrch přišel za nacistické okupace v roce 1939 při stavbě nové silnice nad tratí, která měla zabezpečit provoz i v době povodní. Stavbaři průjezd doslova prostříleli a do vzduchu vyhodili jak kanon, tak vyhlídku. Ještě v průběhu války vznikl tunel skrz celý masiv, který sloužil jako protiletecký kryt. Veřejnost zmizení kanonu tehdy litovala.
Autorem textu je Mgr. Martin Krsek z ústeckého muzea.

REALIZACE VYHLÍDKY

Původní místo na náhorní plošině Kanonu silně zarostlé náletovými dřevinami bylo celé vyčištěno a okraj skály zabezpečen masivním zábradlím. Vznikl tak široký prostor pro výhledy do okolní krajiny. Pro odpočinek a úkryt před nepřízní počasí byl postaven prostorný dřevěný altán. Součástí vyhlídky je i naučný panel informující o historii místa. Zhotovitelem vyhlídky se stala na základě výběrového řízení ústecká firma pana Milana Piskáčka.

VÝHLEDY KAM OKO DOHLÉDNE

Vyhlídka poskytuje nádherné výhledy do labského údolí s kopci Českého středohoří od Bukové hory přes Magnetovec a Hradiště po Mariánskou skálu a Dobětickou výšinu s Erbenovou vyhlídkou, Fandovi tak niterně blízkou.

CO COVID ZARAZIL

Pro letošní rok pokračovala skupina ústeckých turistů a patriotů v čele s Karlem Punčochářem v naplňování rozsáhlého projektu zpřístupňování výhledových míst a podala další návrhy na úpravu Humboldtovy vyhlídky jen pár metrů od hojně navštěvované turistické stezky z Větruše k Vaňovskému vodopádu a skalní vyhlídce na Vrkoči, úpravu skalní vyhlídky nad Svádovem a postavení repliky historického vyhlídkového altánu na Větruši. Z důvodu krizové situace COVID-19 ale Rada města Ústí nad Labem participativní rozpočet Ústečané společně v roce 2020 zrušila a odsouhlasila převedení projektových návrhů od veřejnosti podaných z participativního rozpočtu v roce 2020 do dalšího ročníku. Tak uvidíme, co bude dál.

Pokud vám jméno Františka Málka nic neříká, zavítejte na webové stránky https://www.kctul.cz/, kde po rozkliknutí INFOCENTRA najdete v turistických informacích TURISTICKOU SÍŇ SLÁVY s životopisy našich významných turistů.

PŘIJEĎTE SE PODÍVAT, NEBUDETE LITOVAT!