AKTUALIZACE: 6.1.2026

Publikováno: 03.2.2022

Rubrika: Retrospektiva / Přírodní zajímavost

Region: Ústecko • Destinace: České středohoří

JAK JSEM ŠEL ZA ZAMRZLÝMI VODOPÁDY (6) - VAŇOVSKÝ VODOPÁD

Bývávaly doby, kdy zamrzal i největší vodopád Českého středohoří.

Dnes nás čeká závěrečný výlet za vodopádem pod Hostovicemi, který na rozdíl od ostatních ústeckých vodopádů neústí do Labe, ale do řeky Bíliny, podíváme se do tajemného místa na vodopád u Čertova mlýna a posledním bude ten nejnavštěvovanější v Českém středohoří - Vaňovský.

Foto: Karel Punčochář

Vaňovský vodopád je bezesporu nejznámějším vodopádem na Ústecku. Není divu, svými rozměry je vskutku monumentální. Vede k němu pěkná naučná stezka od ústecké Větruše. Kousek od vodopádu je vyhlídka Vrkoč.

HOSTOVICKÝ VODOPÁD

Na zastávce MHD Mírové náměstí u hotelu Bohemia nastoupíme do autobusu č. 3 a pojedeme do Trmic, kde vystoupíme na zastávce Za Humny. Vydáme se zpět Žižkovou ulicí, přejdeme křižovatku u mostu přes Bílinu a pokračujeme stále stejnou ulicí ještě asi 200 metrů, až k zábradlí lemujícímu bezejmenný potok. Odtud půjdeme podél potoka vzhůru ulicí Ke Střelnici, za posledním domem vede už jen lesní pěšina. Po necelém půl kilometru stoupání dojdeme k rozvalenému můstku, od kterého už je ledopád vidět.

VODOPÁD U ČERTOVA MLÝNA

Přejdeme na druhou stranu potoka a po pěšině pokračujeme až do Hostovic a stále vzhůru po hlavní silnici projdeme celou obcí. U pravotočivé zatáčky do lesa se k nám zleva připojí červená turistická značka, která nás bude provázet až ke křižovatce, kde odbočíme vlevo do Podlešína. Od zastávky autobusu vede vlevo žlutá turistická cesta do rokle Podlešínského potoka, kde se nachází poslední dva ledopády. Po necelém kilometru vychází cesta z lesa na louku, na jejímž konci, kde opět začíná les, se vydáme vpravo starým úvozem dolů k potoku. Asi po 250 metrech dojdeme k tzv. Čertovu mlýnu, kde je potřeba překročit potok. Po druhém břehu potoka půjdeme vpravo proti proudu a po pár desítkách metrů již ledopád uvidíme.

VAŇOVSKÝ VODOPÁD

Vrátíme se na značenou cestu a sejdeme po ní dolů na turistické rozcestí Nad Vaňovem. Odbočíme vpravo a po zelené značce dojdeme k poslednímu, Vaňovskému ledopádu, který je bezesporu nejznámějším na Ústecku. Není divu – svými rozměry je vskutku monumentální. Při cestě dolů vede doprava značená odbočka na vyhlídku na Vrkoči. Všimneme si v dolní části zpevněného svahu zasazeného kamene s nápisem, připomínajícím ženijní vojsko rakousko-uherské armády, které cestu k vodopádu vybudovalo v rámci vojenského cvičení před odjezdem na frontu 1. světové války. Vrátíme se na zelenou značku a sejdeme až dolů, odkud se ještě pokocháme pohledem na Vrkoč od naučné tabule. Vydáme se vlevo a po Čajkovského ulici dojdeme po 250 metrech k podchodu pod tratí a zastávce MHD U Vodopádu.

Dnešní poslední výlet je dlouhý 7 kilometrů. Kdo si chce výlet prodloužit, může jít od vodopádu po zelené značce na Větruši a po žluté dolů do centra města a na hlavní nádraží.

Byly to mé poslední úlovky nedělního dopoledne, kdy jsem své putování po vodopádech ukončil. Délka celého okruhu po ledopádech byla 53 kilometrů.

Fotografie k článku:

Foto: Karel Punčochář

Vaňovský vodopád je bezesporu nejznámějším vodopádem na Ústecku. Není divu, svými rozměry je vskutku monumentální. Vede k němu pěkná naučná stezka od ústecké Větruše. Kousek od vodopádu je vyhlídka Vrkoč.

Foto: Karel Punčochář

Potok s tímto vodopádem, na rozdíl od ostatních ústeckých vodopádů, neústí do Labe, ale do řeky Bíliny.

Foto: Karel Punčochář

Vodopád se nachází jen kousek od městské zástavby v Trmicích, přesto je v současnosti velmi málo známý a navštěvovaný.

Foto: Karel Punčochář

Vodopád má dva stupně, spodní, asi jeden a půl metrů vysoký, a horní, téměř čtyřmetrový. Přestože není moc vodnatý, je sám o sobě především v zimě velmi působivý. Svým způsobem vypadá jako dokonalá zmenšenina velkých horských vodopádů.

Foto: Karel Punčochář

Tento vodopád leží skryt v rokli Podlešínského potoka v horní partii labského kaňonu.

Foto: Karel Punčochář

Vodopád se nachází v meandru potoka pod starým úvozem, který kdysi býval jedinou sjízdnou cestou k Podlešínskému mlýnu, nazývanému také Čertův mlýn.

Foto: Karel Punčochář

Je to velmi malebný, hojně vodnatý vodopád, razící si cestu v divoce rozeklané skále.

Foto: Karel Punčochář

Detailní pohled na vodopád když ho spoutá mráz.

Foto: Historická pohlednice

Oblíbenost tohoto místa v minulosti ještě zvyšovala výletní restaurace s vyhlídkovou terasou, kterou kousek pod vodopádem nechal v roce 1884 postavit Ústecký horský spolek. Restaurace tu již desítky let nestojí, strhla ji velká voda 22. 8. 1925, ale její základy jsou patrné dodnes.

Foto: Karel Punčochář

Vodopád je hojně navštěvovaný, ne vždy se poštěstí pobýt zcela v osamění a moci tak naprosto nerušeně vychutnat romantickou atmosféru.

Foto: Karel Punčochář

Nejkrásnější je vodopád v zimě, kdy mráz vykouzlí ledové záclony, krajky a krápníky.

Foto: Karel Punčochář

Zelená turistická značka využívá cesty, kterou tu vybudovalo vojsko rakousko-uherské armády v rámci vojenského cvičení. Ukazuje na to vytesaný nápis na kameni při cestě na vrkočskou vyhlídku.

Foto: Karel Punčochář

V loňském roce byla u kamene instalována informační tabule s textem na kameni: "Vybudoval 19. 3. 1916 společně pěchotní prapor pionýrů a sapérů č. 9. Velitel cvičení p. poručík K. Friedrich. Při 42. pěším pluku."

Foto: Karel Punčochář

Pohled na Ústí nad Labem, město vodopádů.

---